V ateistick\u00e9m \u010cesku existuje pouze jedin\u00e9 m\u00edsto, na n\u011bm\u017e se shrom\u00e1\u017ed\u00ed des\u00edtky poutn\u00edk\u016f ze v\u0161ech kout\u016f zem\u011b, kde po zp\u016fsobu k\u0159es\u0165an\u016f v \u010denstochovsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch \u010cernou Madonu, \u010dekaj\u00ed, a\u017e jim vy\u0161\u0161\u00ed moc odhal\u00ed symbol jejich v\u00edry. Mnoz\u00ed z poutn\u00edk\u016f se modl\u00ed, dal\u0161\u00ed upadaj\u00ed do transu, do zm\u011bn\u011bn\u00e9ho stavu v\u011bdom\u00ed. Soust\u0159ed\u011bn\u00ed je tak velik\u00e9, \u017ee kdyby kolem nich pro\u0161el jednoro\u017eec, nikdo si ho nev\u0161imne. T\u00edm m\u00edstem je prostor p\u0159ed tabul\u00ed odjezd\u016f vlak\u016f na hlavn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed v Praze\u2026<\/p>\n
V\u010dera jsem tam mezi souv\u011brci \u010dekaj\u00edc\u00edmi na zjeven\u00ed \u010d\u00edsla n\u00e1stupi\u0161t\u011b, kde bude p\u0159istaven RegioJet s c\u00edlovou stanic\u00ed N\u00e1vs\u00ed, st\u00e1l tak\u00e9. Na informa\u010dn\u00ed tabuli se v\u0161ak u vlaku \u010d\u00edslo 1013 s odjezdem v 15.44 postupn\u011b zjevovala jin\u00e1 numera \u2013 5, 10, 15, 20, 30, 40, 45 minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Moje vnit\u0159n\u00ed hra spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v tom, \u017ee ne\u017e napo\u010d\u00edt\u00e1m do deseti, ozna\u010den\u00ed n\u00e1stupi\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b nasko\u010d\u00ed, nevych\u00e1zela. Kolem 20. minuty zpo\u017ed\u011bn\u00ed jsem za\u010dal propadat trudnomyslnosti, po t\u0159ic\u00e1t\u00e9 jsem za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee si po vzoru \u010denstochovsk\u00fdch poutn\u00edk\u016f kleknu. Vzhledem k tomu, \u017ee v\u0161ichni kolem m\u011b p\u0159ipom\u00ednali africk\u00e9 pou\u0161tn\u00ed surikaty na vart\u011b, jsem tak neu\u010dinil. Dal\u0161\u00ed du\u0161evn\u00ed cvi\u010den\u00ed spojen\u00e9 s fyzick\u00fdm se podobalo d\u011btsk\u00e9 h\u0159e \u201eChod\u00ed pe\u0161ek okolo\u201c. Nikoho jsem v\u0161ak nebouchal do zad, by m\u011b posl\u00e9ze honil ve snaze zabr\u00e1nit mi zaujmout jeho m\u00edsto. Obch\u00e1zel jsem pouze sv\u016fj kufr, nebo\u0165 jsem se b\u00e1l, \u017ee mi jej n\u011bjak\u00fd v\u00e1gus propl\u00e9taj\u00edc\u00ed se mezi surikatami ukrade. Ne, \u017ee by se necel\u00e1 hodina st\u00e1n\u00ed a \u010dek\u00e1n\u00ed nedala vydr\u017eet, n\u011bkter\u00e9 kulturn\u00ed akce v partnersk\u00e9m m\u011bst\u011b Jablunkova Gogolin, se t\u00e9m\u011b\u0159 nedaly p\u0159e\u017e\u00edt v sed\u011b. Zvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159i vystoupen\u00edch dechovky, a dlouh\u00fdch projevech, kdy se polsky \u0159e\u010deno \u201erozbija\u0142o guwno na atomy\u201c. M\u016fj probl\u00e9m spo\u010d\u00edv\u00e1 v n\u011b\u010dem jin\u00e9m\u2026<\/p>\n
M\u00e1m fobii z toho, \u017ee mi ujede vlak. Zvl\u00e1\u0161\u0165 v Praze. N\u011bkdy prosed\u00edm v kav\u00e1rni\u010dce nad knihkupectv\u00edm uprost\u0159ed vstupn\u00ed haly i dv\u011b hodiny, abych odjezd nezme\u0161kal. V\u010dera jsem to p\u0159ece jen pojal odv\u00e1\u017en\u011b l\u00e1\u017eo-pl\u00e1\u017eo. Na hlav\u00e1k jsem dorazil metrem v \u010dase 14.30. O chv\u00edli pozd\u011bji jsem u\u017e sed\u011bl u grepov\u00e9ho d\u017eusu, a co minutu kontroloval \u010das. Odchod jsem si stanovil na 15.10. Pot\u00e9 jsem se zvedl, zaplatil jsem samoz\u0159ejm\u011b u\u017e p\u0159edem, a vydal se rychl\u00fdm krokem k \u00faschovn\u011b zavazadel pro kufr. Je\u0161t\u011b p\u0159ed kav\u00e1rnou jsem na\u0161t\u011bst\u00ed ve chvatu stihnul zasko\u010dit na WC a d\u00e1t si p\u00e1r rychl\u00fdch pr\u00e1sk\u016f z kamelky. V 15.19 jsem st\u00e1l na zna\u010dce p\u0159ed informa\u010dn\u00ed tabul\u00ed a s \u00falevou zjistil, \u017ee RegioJet neodjel. V duchu jsem si vy\u010detl, \u017ee jsem se tentokr\u00e1t fl\u00e1kal. \u017de tam budu \u010dekat v davu dal\u0161\u00edch surikat je\u0161t\u011b hodinu, m\u011b nenapadlo ani ve snu. Obvykle nasko\u010d\u00ed trojka v 15.30, a \u017elut\u00e1 souprava p\u0159istav\u00ed k per\u00f3nu v 15.35\u2026<\/p>\n
Kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee p\u016fjdeme zvonit kl\u00ed\u010di na V\u00e1clav\u00e1k, nasko\u010dila \u010dtverka. V nanosekund\u011b se k podchodu hnula p\u016flka n\u00e1dra\u017e\u00ed. Na peron\u011b n\u00e1s \u010dekalo dal\u0161\u00edch deset minut post\u00e1v\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e vlak kone\u010dn\u011b p\u0159ijel, nastal mumraj, proto\u017ee se ka\u017ed\u00fd vydal sm\u011brem ke sv\u00e9mu vag\u00f3nu. V chaosu jsem se srazil s krajanem exsen\u00e1torem Gawlasem a pro\u017eili jsme vz\u00e1cnou chvilku du\u0161evn\u00edho souzn\u011bn\u00ed, kdy jsme si sou\u010dasn\u011b vym\u011bnili \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku\u2026<\/p>\n
\u201eKurva, to je v prdeli, co?\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"