P\u0159esn\u011b p\u0159ed 150 lety byl ve Fordov\u011b divadle ve Washingtonu zast\u0159elen Abraham Lincoln. Zprvu p\u0159\u00edtomn\u00e9 div\u00e1ky napadlo, \u017ee prezident ji\u017e nevydr\u017eel pohled na ot\u0159esnou brambora\u010dku \u201eN\u00e1\u0161 americk\u00fd bratranec\u201c, kterou na jevi\u0161ti uv\u00e1d\u011bli, a po\u017e\u00e1dal sv\u00e9ho sluhu, aby mu prohnal hlavu kul\u00ed. Teprve kdy\u017e z\u00a0prezidentsk\u00e9 lo\u017ee sesko\u010dil mlad\u00edk s\u00a0revolverem a vyk\u0159ikl \u201eVra\u017eda na tyranovi nen\u00ed zlo\u010din!\u201c, do\u0161lo v\u0161em, \u017ee osvoboditel \u010dernoch\u016f a v\u00edt\u011bz ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky u\u017e z\u00e1v\u011br komedie nejsp\u00ed\u0161 neuvid\u00ed. Beztak na sc\u00e9n\u011b jedna postava sch\u00e1zela. Lincoln\u016fv vrah byl toti\u017e herec, kter\u00fd si odsko\u010dil ze z\u00e1kulis\u00ed sehr\u00e1t jinou roli, kterou pak neslavn\u011b ve\u0161el do d\u011bjin\u2026<\/p>\n
Z\u00a0nebo\u017et\u00edka Lincolna se stal jeden z\u00a0Tat\u00ed\u010dk\u016f Ameriky. Dostal se do \u010d\u00edtanek i na bankovky. Za jednoho Lincolna si \u010dlov\u011bk po\u0159\u00edd\u00ed jin\u00fd slavn\u00fd symbol zem\u011b svobody \u2013 Big Mac. Mramorov\u00fd Abe sed\u00ed d\u016fstojn\u011b v\u00a0k\u0159esle v\u00a0pr\u016f\u010del\u00ed sv\u00e9ho pam\u00e1tn\u00edku jako \u0161estimetrov\u00e9 zt\u011blesn\u011bn\u00ed mor\u00e1lky a vlastenectv\u00ed. Dojat\u00ed \u0161kol\u00e1ci smrkaj\u00ed do kapesn\u00ed\u010dk\u016f s hv\u011bzdami a pruhy. Jeho ob\u0159\u00ed \u017eulov\u00fd nos na skaln\u00edm pam\u00e1tn\u00edk\u016f americk\u00fdch prezident\u016f v\u00a0Ji\u017en\u00ed Dakot\u011b hr\u00e1l st\u011b\u017eejn\u00ed roli ve slavn\u00e9m Hitchcockov\u011b filmu \u201eNa sever severoz\u00e1padn\u00ed linkou\u201c! Anebo to byl Jefferson\u016fv nos? P\u0159itom cesta ke schv\u00e1len\u00ed 13. dodatku americk\u00e9 \u00fastavy o zru\u0161en\u00ed otroctv\u00ed ka\u017edop\u00e1dn\u011b nem\u011bla s\u00a0mor\u00e1lkou a s\u00a0bojem za lidskou d\u016fstojnost nic spole\u010dn\u00e9ho\u2026<\/p>\n
\u201eE<\/em>xistuje fyzick\u00e1 r\u016fznost mezi b\u00edlou a \u010dernou rasou, kter\u00e1, jak v\u011b\u0159\u00edm, prov\u017edy vylou\u010d\u00ed, aby spolu ob\u011b rasy \u017eily na b\u00e1zi soci\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 rovnosti. A proto\u017ee nemohou \u017e\u00edt v rovnosti, ale p\u0159esto z\u016fst\u00e1vaj\u00ed spolu, mus\u00ed existovat nad\u0159azen\u00ed a pod\u0159\u00edzen\u00ed, a j\u00e1 se zasazuji jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd o to, aby nad\u0159azen\u00e9 postaven\u00ed bylo p\u0159isouzeno b\u00edl\u00e9 rase<\/em>\u201c, Lincoln 1858. \u201eRovnost pro \u010dernochy? Nesmysl<\/em>\u201c, Lincoln 1859. Patrn\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bta, kter\u00e1 charakterizuje \u010dir\u00fd politick\u00fd pragmatismus osvoboditele \u010dern\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd pod bi\u010dem otrok\u00e1\u0159e \u017eil, je z\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00e9ho roku 1862. \u201eM\u016fj nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u00fakol v\u00a0t\u00e9to snaze je zachr\u00e1nit Unii, nikoliv zachr\u00e1nit nebo zni\u010dit otroctv\u00ed<\/em>\u201c\u2026<\/p>\n Zbo\u017e\u0148ovan\u00fd Lincoln zkr\u00e1tka chyt\u0159e pov\u00fd\u0161il v\u00e1lku Severu za zachov\u00e1n\u00ed USA, tedy Unie, proti Konfederaci Jihu, na boj proti otroctv\u00ed, aby dal krvav\u00e9 v\u00e1lce spravedliv\u00fd \u00e9tos. 200 tis\u00edc svobodn\u00fdch \u010dernoch\u016f okam\u017eit\u011b pos\u00edlilo \u0159\u00eddnouc\u00ed voje modrokab\u00e1tn\u00edku. Odm\u011bnou jim bylo sto let rasov\u00e9 segregace a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed bub\u00e1ky ve \u0161pi\u010dat\u00fdch b\u00edl\u00fdch k\u00e1p\u00edch. Kdyby b\u00edl\u00fd otec dne\u0161n\u00edch Afroameri\u010dan\u016f Abe Lincoln tu\u0161il, \u017ee Halle Berry z\u00edskala Oscara a \u010dernoch je prezidentem, picnul by se s\u00e1m\u2026<\/p>\n Ru\u0161en\u00ed otrok\u00e1\u0159stv\u00ed je v\u016fbec pln\u00e9 paradox\u016f. N\u00e1mi obdivovan\u00fd a idealizovan\u00fd Tibet, za jeho\u017e svobodu m\u00e1v\u00e1me \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u011b \u017eluto \u010derven\u00fdmi vlajkami, zru\u0161il otroctv\u00ed a\u017e v\u00a0roce 1959. A to jim to je\u0161t\u011b museli na\u0159\u00eddit \u010c\u00ed\u0148ani\u2026<\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"