V p\u00e1tek 27. \u010dervence 2018 svedl svou posledn\u00ed bitvu veter\u00e1n druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky plukovn\u00edk Adolf Kaleta. Ode\u0161el za sv\u00fdmi frontov\u00fdmi kamar\u00e1dy ve v\u011bku devades\u00e1ti dvou let\u2026<\/p>\n
Znal jsem jej mnohem d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem se s n\u00edm osobn\u011b setkal a nav\u00e1zal s n\u00edm p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b jako kluk poslouchal v\u00e1le\u010dn\u00e1 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u00e9ho d\u011bdy Jana Sagitariuse, b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka \u010ceskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed arm\u00e1dy, konkr\u00e9tn\u011b 1. \u010deskoslovensk\u00e9 samostatn\u00e9 obrn\u011bn\u00e9 brig\u00e1dy arm\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Aloise Li\u0161ky, II. roty, p\u00e1t\u00e9ho praporu, zmi\u0148oval se o jak\u00e9msi spolubojovn\u00edkovi, kter\u00e9mu jako maz\u00e1ci p\u0159ezd\u00edvali \u201eMa\u0159enka\u201c. \u0160lo o kulomet\u010d\u00edka bitevn\u00edho tanku Cromwell IV., jeho\u017e byl d\u011bda velitelem. Hezk\u00fd blon\u010fat\u00fd osmn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk se l\u00edbil holk\u00e1m a ony se l\u00edbily jemu\u2026<\/p>\n
Adolf Kaleta alias Ma\u0159enka se \u00fa\u010dastnil v\u0161ech boj\u016f na front\u011b u Dunkuerqe, strategick\u00e9ho p\u0159\u00edstavu na severu Francie obsazen\u00e9ho N\u011bmci, kter\u00fd m\u011bli \u010cechoslov\u00e1ci za \u00fakol dob\u00fdt, respektive v obkl\u00ed\u010den\u00ed st\u0159e\u017eit. Vyznamenal se p\u0159edev\u0161\u00edm 5. 11. 1944 b\u011bhem \u00fatoku brig\u00e1dy v prostoru Bray Dunes a Ghyvelde, tj. ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti perimetru Dunkerque, kde zajal n\u011bmeck\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka. Obr\u00e1nci p\u0159\u00edstavu se vzdali a\u017e 8. kv\u011btna 1945, to ov\u0161em nic nem\u011bn\u00ed na faktu, \u017ee na\u0161i voj\u00e1ci bojovali state\u010dn\u011b. Mnoz\u00ed z nich padli a odpo\u010d\u00edvaj\u00ed na vojensk\u00fdch h\u0159bitovech v Saint-Omer a La Targette\u2026<\/p>\n
Stejn\u011b jako drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f, jejich\u017e rodi\u010de podepsali po za\u010dlen\u011bn\u00ed T\u011b\u0161\u00ednska do nacistick\u00e9 T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e tzv. Volksliste \u010d. 3., musel Kaleta v roce 1943 narukovat do Wehrmachtu. Slou\u017eil v ji\u017en\u00ed Francii. Pot\u00e9, co se 6. 6. 1944 vylodila v Normandii spojeneck\u00e1 arm\u00e1da, b\u011bhem p\u0159esunu na sever zb\u011bhl, respektive byl spojenci zajat a p\u0159esunut do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, kde byl za\u010dlen\u011bn do ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9 1. \u010deskoslovensk\u00e9 samostatn\u00e9 obrn\u011bn\u00e9 brig\u00e1dy\u2026<\/p>\n
Poprv\u00e9 jsem se s \u201eMa\u0159enkou\u201c osobn\u011b setkal zjara 1999, kdy m\u011b, coby novope\u010den\u00e9ho starostu, s\u00e1m nav\u0161t\u00edvil na radnici. Jako p\u0159edseda \u010ceskoslovensk\u00e9 obce legion\u00e1\u0159sk\u00e9, jednoty Fr\u00fddek M\u00edstek, a z\u00e1rove\u0148 p\u0159edseda \u010cesk\u00e9ho svazu bojovn\u00edk\u016f za svobodu Jablunkov m\u011b po\u017e\u00e1dal, zda by bylo mo\u017en\u00e9 um\u00edstit na pomn\u00edk padl\u00fdch v II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v parku za jablunkovskou radnic\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed jm\u00e9na v\u0161ech, kte\u0159\u00ed polo\u017eili \u017eivot za na\u0161i svobodu. Zat\u00edm tam byl pouze n\u00e1pis \u201e\u010cest jejich pam\u00e1tce\u201c, kter\u00fd se m\u00ed p\u0159edch\u016fdci z nepochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f zdr\u00e1hali nahradit. P\u0159\u00e1n\u00ed plukovn\u00edka Kalety jsem okam\u017eit\u011b vyhov\u011bl a v listopadu jsme u p\u0159\u00edle\u017eitosti Dne v\u00e1le\u010dn\u00fdch veter\u00e1n\u016f slavnostn\u011b odhalovali novou pam\u011btn\u00ed desku. Od t\u00e9 doby jsme si tykali. Adolf m\u011b oslovoval \u201eahoj, starosto Pet\u0159e\u201c, j\u00e1 jej \u201e\u010dau, gener\u00e1le\u201c. Sekret\u00e1\u0159k\u00e1m \u0159\u00edkal \u201emil\u00e1 d\u011bv\u010d\u00e1tka\u201c. Potk\u00e1vali jsme se minim\u00e1ln\u011b dvakr\u00e1t do roka, 8. kv\u011btna a 11. listopadu. V roce 2000 mi cht\u011bl Adolf ud\u011blat radost, tak m\u011b navrhl na st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed. Obdr\u017eel jsem pam\u011btn\u00ed medaili a plaketu za \u00fa\u010dast v boji za n\u00e1rodn\u00ed osvobozen\u00ed v letech 1939 \u2013 1945! P\u0159esto\u017ee u m\u00e9ho jm\u00e9na na plaket\u011b byl v\u00fdrazn\u011b naps\u00e1n rok m\u00e9ho narozen\u00ed, tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda vl\u00e1dy Milo\u0161 Zeman ji podepsal!!! Adolf m\u011b pozval tak\u00e9 v roce 2004 na z\u00e1jezd veter\u00e1n\u016f do Dunkerque\u2026<\/p>\n
Plukovn\u00edk v. v. Adolf Kaleta odvedl mimo\u0159\u00e1dnou pr\u00e1ci na poli osv\u011bty mezi \u017e\u00e1ky jablunkovsk\u00e9 \u010desk\u00e9 i polsk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, pro n\u011b\u017e pravideln\u011b organizoval pozn\u00e1vac\u00ed z\u00e1jezdy do Hrabyn\u011b a n\u00e1v\u0161t\u011bvu tamn\u00edho N\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tn\u00edku II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Sna\u017eil se v\u0161t\u00edpit d\u011btem a mlad\u00fdm lidem, \u017ee na ty, kte\u0159\u00ed na\u0161\u00ed zemi vybojovali svobodu, nesm\u00edme nikdy zapomenout\u2026<\/p>\n
Ode\u0161el jeden z posledn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f s nacisty. Bylo mi velkou ct\u00ed jej osobn\u011b zn\u00e1t a potk\u00e1vat se s n\u00edm. Posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed v hezk\u00e9 hr\u00e1deck\u00e9 kapli prob\u011bhlo s vojensk\u00fdmi poctami. Zazn\u011bly fanf\u00e1ry, u rakve dr\u017eeli voj\u00e1ci na\u0161\u00ed arm\u00e1dy \u010destnou str\u00e1\u017e\u2026<\/p>\n
Te\u010f u\u017e Ma\u0159enka se Sagim sed\u00ed ve fe\u0161\u00e1ck\u00fdch uniform\u00e1ch britsk\u00e9ho st\u0159ihu zvan\u00fdch battle-dress na v\u011b\u017ei tanku Cromwell IV. a mast\u00ed karty\u2026<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"