Pod pojmem graffiti zpravidla rozumíme vytváření barevných nápisů ve veřejném prostoru. Jako forma výtvarného projevu doprovází lidstvo patrně od doby, co člověk postavil zeď. Už za časů Egypťana Sinuheta někdo počmáral pyramidu hieroglyfickým obrázky hlásajícími na věky, že faraon je blbec a teplý krokodýl, které měli badatelé zprvu za posvátný text. S vynálezem spreje povýšil Newyorčan Jean-Michel Basquiat graffiti na výtvarné umění. Malování po zdech bývá také projevem jakési revolty teenagerů. V Jablunkově ovšem zůstává graffiti na úrovni primitivních hieroglyfů, které vyjadřují pouze skutečnost, že jejich výrobce je frustrovaný osel. A často šovinista k tomu…
Před deseti lety ničil fasády budov ve městě neznámý sprejer nápisem JOWE. Dotyčný s důsledností lemura značícího si močí teritorium umístil své signum na paneláky i popelnice. Když jeho činnost nabyla podoby teroristického útoku, vyhlásil jsem mu jako tehdejší starosta džihád. Po značném úsilí jsem díky podobnosti písma ve starých školních sešitech vypátral jistého mladíka mdlého rozumu. Poškozování majetku se dá, bohužel, dokázat pouze chycením sprejera při činu. A já jsem neměl chuť ani čas strážit po nocích baráky. Mladík byl ovšem čirou náhodou veden na úřad práce jako nezaměstnaný a neprozřetelně projevil zájem o veřejně prospěšné práce. Jeho přání mu městský úřad okamžitě splnil, angažoval jej. Půl roku onen lemur zahlazoval své značky…
Sprejerství v našem městě, hezkém, střediskovém, odráží také národnostní zlobu. Spor o Těšínsko z roku 1919 má pro myslícího občana nálepku „pravěk“. Poté, co zákon o obcích umožnil dvojjazyčné nápisy tam, kde je více než deset procent občanů polské národnosti, se však vzedmula vlna ničení místních názvů v polštině. Především cedule s názvem obce jsou permanentně vystaveny útokům vandalů. Je zvláštní, že české nápisy nikdo neničí. Přestože se šovinisté vyskytují rovnoměrně na obou stranách. Nicméně místní Poláci nesprejují na ceduli „JABLUNKOV“ a nečmárají věty „Češi za Ostravici“. Opačně se to tiše přechází. Řadě českých vandalů chybí povědomí o vlastních příbuzných a předcích. V tomto směru jsou zdejší Poláci jako komunisté. Vyskytovali a vyskytují se vesměs v každé rodině , jak to tak u nás na Těšínsku bývá. Sprejer netuší, že jeho děda byl Polák…
Onehdy jsem se procházel po Městském lese. Když jsem míjel budovu záchodků v areálu gorolských slavností, padl mi zrak na četná graffiti na zadní straně objektu. Obří a nepříliš nápadité nápisy jako „ALL COPS ARE BASTARDS“ respektive „ALL FASCIST ARE BASTARDS“ svědčily o zaměření na jinou cílovou skupinu. Mé iluze o vymírání hloupého šovinismu vydržely přesně čtyři kroky. Do chvíle, než se za rohem objevila téměř přívětivá dvojsmyslná věta „AŤ ŽIJÍ POLÁCI V POLSKU“…
Největší šok mi ovšem způsobila výzva, kterou kdosi sprejem vytvořil na zadní ploše mapy Beskyd na autobusovém stanovišti. Černé na bílém tam stálo „KAŹDÁ REVOLUCE ZAČÍNÁ POPRAVOU STAROSTY“. Maminka mě kdysi varovala, ať tu funkci neberu…
Musím být upřímná – dvojjazyčné názvy obcí, potažmo ulic, mi docela vadí. Nemám nic proti Polákům jako takovým, jako spíše proti vyhazování peněz za něco, co považuji za zbytečné… Vždyť i Polák přece bez problémů rozumí názvu „Jablunkov“, nebo například „Bukovec“. K čemu tedy potřebují ještě polský přepis?
Výroba a umístění značek něco stojí, následné odstraňování a nahrazování poničených značek taky. Nebylo by prospěšnější tyto peníze vložit například do kultury nebo turistiky? Případně do škol/školek, sportovních akcí… Vždyť existuje tolik možností, kam vložit peníze, tak proč je házet z okna…?
Raději pěstujme česko-polskou sounáležitost v klidu, bez zbytečných (a drahých pro obě strany) komplikací, ne snad? 🙂
PN
Nejde o to, že by místní Poláci nerozuměli česky. Mnozí rozumí češtině lépe než polštině, hlavně úředním a technickým výrazům. Dvojjazačnost je symbol, gesto. Ti, co se cítí býti Poláky, tady žijí déle než ti, co se cítí býti Čechy, je to jejich kraj a domov stejně jako náš. I to rozdělení na „jejich a náš“ je pitomost. Můj tatínek byl zdejší Polák, babička čistá Polka z Iwkowe, stejně jako prababička z mamčiny strany. Českou národnost mám vlastně souhrou okolností. Když slyším „Zawsze tam gdzie ty“ od Lady Pank, je ze mě okamžitě Polák:-)…
To, že jsou stejně důležité, možná důležitější dotace do polského školství a kultury nepopírám. To je fakt…