Měsíc: Listopad 2024

Majitel Hnutí ANO, aspirant na příštího premiéra ČR a mesiáš frustrovaných se včera veřejně přiznal k trestnému činu. Při projednávání novely souboru zákonů o pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se vytočil do běla a během plamenné řeči mu huba předběhla mozek. Pochlubil se, že na počátku Ruské agrese osobně předal na slovensko – ukrajinské hranici ukrajinskému řidiči 62 tisíc euro (1,5 milionů Kč) „v keši“, aby dovezl kamiony s Babišovou humanitární pomocí kamsi do Žitomiru „kde padaly bomby“. Problém spočívá v tom, že v zákoně 254/2004 o omezení plateb v hotovosti se v paragrafu čtyři píše cituji „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně.“ Smyslem tohoto zákona je omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Je mi jasné, že oligarcha s majetkem v hodnotě 85 miliard korun, který si hraje na jednoho z nás, má vychýlené myšlení ohledně financí. V jeho světě je mega a půl v ruličce v kapse totéž, co pro Číst více………

Právě před deseti lety, po odchodu z kanceláře burgermajstra, kterou jsem šestnáct roků okupoval, vyvstala otázka, co s volným časem v invalidním důchodu. Co budu s omezenou mobilitou každý den v paneláku dělat? Byl jsem zvyklý od svých osmnácti chodit do práce. Koukat doma na Netflix a přemýšlet o trudném osudu? To je ta nejkratší cesta do pekla deprese. Tak jsem si vymyslel home office. Žvanit a psát, to mi šlo vždy nejlíp. Obojí jsem sjednotil v blogu s názvem Jablečno. První kroky doprovázela řada pochybností. O tom, že články budu psát svobodně a ve velmi volném stylu pro sebe a čtenář bude „až“ na druhém místě, jsem měl jasno hned. Nejistota se týkala obsahu a témat. Kdy mi s nápady na články dojde dech a kreativita vyhasne? Jak dlouho budu schopen „krmit“ platformu vlastní literární svobody? Měsíc, dva? Rok se zdál být odvážným cílem. Po několika článcích jsem otázku nápadů přestal řešit. Přijdou, nepřijdou? Nechám tomu volný Číst více………

Včerejší den začal jízdou taxíkem vyslechnout si jistý verdikt, který byl naštěstí pozitivní. Z „mého“ botelu Albatros vezl mě a mou ženu čtyřicátník s východním akcentem v jinak výborné češtině. Tipoval jsem Ukrajince, kterých v Praze pracuje ve službách mnoho. Z muže se vyklubal Litevec Andrius původem z Vilniusu, který v Praze žije a pracuje už dvacet let. A také amatérský historik Po krátkém oťukávání se řeč stočila na ruskou agresi na Ukrajině. Během jízdy se Andrius blýskl dvěma povedenými hláškami. Pravil, že Rusové nejsou Slované, ale vzhledem k tří set leté nadvládě tatarské Zlaté hordy jde o Mongoly, kteří do Evropy nepatří. Mentalita á la všemocný car báťuška a otroci, jejichž život nemá žádnou cenu, tomu odpovídá. S tím se nedá než souhlasit. Vztah k národu, který jeho vlast ohrožuje v prvním sledu, zazdil výčitkou Stalinovi. Podle něj je škoda, že vyšinutý Gruzínec nedokončil svou práci a pozabíjel Rusů málo. Stihl jen pár milionů, pravil se smíchem. Nebylo čemu se Číst více………

Druhou část notoricky známého citátu Václava Havla nelze na Spojené státy aplikovat, neboť tamní demokraté nejsou žádní naivní vyznavači pravdy a lásky. Vítězství oranžového psychopatického starce je však smutným důkazem faktu, jak snadno se lze prolhat k moci. K masívnímu šíření nepravd, bludů a vymývání mozků mu výrazně dopomohly sociální síť mikroblogu X a dolary nejbohatšího člověka světa, geniálního autisty a Trumpova loutkaře Muska. Pro mě faktického vítěze amerických voleb. Včera se liberální demokraté v Evropě probudili do trpkého rána. Po návratu „odpudivé lidské bytosti“, když požiju dva roky starý výrok Petra Pavla, jménem Trump jsem si včera nařídil zpravodajský detox a sjížděl jsem Netflix a MAX. Stará moudro však praví, že „nejblbější smrt je z vyděšení“ a tak jsem se vrátil do reality. Co se stalo, se neosdstojí. Co už? Jaký bude skutečný dopad návratu Trumpovy těžko předvídatelné politiky na Evropu a na ruskou agresi na Ukrajině se teprve uvidí. Nalevo Putin, napravo Trump, Číst více………