Nepohádky

Původně jsem chtěl jen reagovat na novou štědrovečerní pohádku Tři princezny, která by měla hned po uvedení putovat do nejzazšího kouta televizního archívu. Reprízy na obrazovkách České televize doporučuji jen v dramaturgické nouzi a to v ranních hodinách během pracovního týdne. Hned po ránu nepřekvapivou záležitost přebila jiná v podstatě očekávaná nesrovnatelně tragičtější událost. Točit filmovou pohádku, která má umocnit pohodu po rozbalení dárků zpod stromečku, je těžká disciplína, neboť bude vždy poměřována s patrně nedostižnou posvátnou trojicí tzn. Tři oříšky pro Popelku, Pyšná princezna a S čerty nejsou žerty. Po roce 1989 se k nim přiblížil snad jen první Anděl Páně. Včerejší pokus s názvem Tři princezny byl snad ještě horší než pitvořivé Troškovy „mlejny“ či trapná moralitka Kouzelník Žito. Recept na cimrmanovskou pohádku, která má sklidit odpor, a to především u dětí, je následující – vezmi trendy feministický mustr o dominantní ženě, zde ženách (génijka, bojovnice, barbína) a submisivním muži – ňoumovi, vykraď úspěšné pohádky Číst více………

Pan IKS

Předevčírem v Magdeburgu najel autem saudskoarabský útočník dvacet let pracující v Německu jako lékař do návštěvníků předvánočních trhů a brutálně zavraždil pět lidí a zranil desítky dalších. Tento odporný čin využil multimiliardář Musk, který usiluje stát se hybatelem dějin všehomíru, k dalšímu vměšování do politiky cizího státu. Opět zopakoval, že naše sousedy může zachránit jen krajně pravicová a protiimigrační strana AfD. Pan X opět ovlivňuje dění ve světě. Ne poprvé a bohužel ne naposledy. Tragikomickým faktem zůstává, že nejbohatší člověk v historii lidstva a přední odpůrce nelegálního přistěhovalectví do Spojených států, je sám imigrant, který získal krajně podezřelým způsobem občanství USA teprve před dvaadvaceti lety. A to po sedmi letech, kde v zemi, kterou bude od konce ledna prostřednictvím své loutky Trumpa de facto řídit, začal ilegálně studovat a podnikat. Jihoafričan s Aspergerovým syndromem vyrůstal za politiky apartheidu v Pretorii, kde jej ve škole šikanovali starší spolužáci. V mládí přes Kanadu, kde se narodila jeho matka, nelegálně přesídlil Číst více………

Nouklů

Už nějakou dobu zjišťuji, že mám občas problém porozumět mluvené mateřštině. Množství anglických slov včleněných především do obecné češtiny mě už několikrát přinutilo nakouknout do překladače. Principiálně na tom není nic špatného, jazyk se vyvíjí. Hlavně mladá generace, která angličtinou žije, si zjednodušuje češtinu tím, nasává především výrazy a slovní spojení, které fungují jako idiomy. A na ty je zatím každý překladač krátký. Média jako televize či noviny, tištěná či na internetu se jakž tak drží, neboť zde je gramatika normou. Na ostatních audiovizuálních platformách na všech možných sítích, internetem počínaje a TikTokem konče, se hraje ve volném stylu. Záleží na cílové skupině. Generační zlom je těžké zjistit. Můj oblíbený podcast Buchty čtou, kde dvě rádoby rozjívené moderátorky 30+ zpovídají emeritního profesora češtiny, který brilantně rozebírá slavné romány, je generačně rozkročen. Nesoulad češtiny je zde záměrný. Už sám výraz „podcast“ zdomácněl, byť ne všichni umí vysvětlit, co pojem vlastně znamená. Číst více………

Zrádci aneb Tah dědou

Včera jsem poprvé v životě sledoval jeden celý díl televizní reality show. Finále detektivní hry Zrádci. Naočkovala mě před pár dny moje starší dcera fascinovaná rafinovaným machiavelistickým počínáním blonďaté Nicol, jinak modelky a influencerky, která nakonec vyhrála. Její chladnokrevný přístup á la účel světí prostředky strhl desetitisíce diváků včetně mě. Původně nizozemská show stojí na tom, že v hermeticky uzavřeném prostředí bez wifi, zde hrad Křivoklát, soutěží čtyřiadvacet hráčů, mezi nimiž se nacházejí tři náhodně vybraní zrádci, které má zbytek tzv. věrných odhalit. Jde samozřejmě o peníze. Pokud jsou zrádci odhaleni, výhru si rozdělí věrní, pokud se ovšem do finále prolže zrádce, tak bere vše. Show řídil a moderoval „hradní pán“ charismatický Vojta Kotek. Hra se víc než detektivce podobá psychologickému experimentu. Kráska Nicol, která zřejmě jako jediná pochopila, že nejde o hru na čestné věrné kamarády, ale o zradu, blaf a klam si nejprve pečlivě nastudovala zahraniční verze, poté se odbarvila Číst více………

Pohádky pro tatínky bez princezen

Ve zlatých časech českého biatlonu, mezi lety 2014 až 2017, jsme se namlsali úspěchů. Gábinka Soukalová/Koukalová okupovala či aspoň atakovala bednu v každém závodě, Ondra Moravec se velmi úspěšně poměřoval s nejlepšími. Občas se blýskli Vítková s Krčmářem. Dařilo se štafetám. Posledním vzepětím byla sezóna 21/22, kdy se stala Markéta Davidová mistryní světa ve vytrvalostním závodě. Od té doby čeká česká repre na Godota. A naši komentátoři před každým závodem opakují výrok „věřím, že“, jak ovečky v kostele. Stejné téma omílám počátkem prosince, dokonce s podobným názvem, už pár let. Jen víra v české úspěchy uchází jak vzduch z píchlé pneumatiky. Z bedny se postupem času stala top šestka, top desítka, loni už top dvacítka. Na biatlon jsem nezanevřel, pořád jde o atraktivní napínavou podívanou. Jen jsem nucen cvakat doleva či doprava, respektive našel jsem si jiné oblíbence napříč týmy, kterým fandím. Bohužel ze zlaté éry, kdy jsem zálibně hleděl na Gabi, Tiril, Mari, Lauru Číst více………

Je to cajk

Majitel Hnutí ANO, aspirant na příštího premiéra ČR a mesiáš frustrovaných se včera veřejně přiznal k trestnému činu. Při projednávání novely souboru zákonů o pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se vytočil do běla a během plamenné řeči mu huba předběhla mozek. Pochlubil se, že na počátku Ruské agrese osobně předal na slovensko – ukrajinské hranici ukrajinskému řidiči 62 tisíc euro (1,5 milionů Kč) „v keši“, aby dovezl kamiony s Babišovou humanitární pomocí kamsi do Žitomiru „kde padaly bomby“. Problém spočívá v tom, že v zákoně 254/2004 o omezení plateb v hotovosti se v paragrafu čtyři píše cituji „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně.“ Smyslem tohoto zákona je omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Je mi jasné, že oligarcha s majetkem v hodnotě 85 miliard korun, který si hraje na jednoho z nás, má vychýlené myšlení ohledně financí. V jeho světě je mega a půl v ruličce v kapse totéž, co pro Číst více………

Dekáda Jablečna

Právě před deseti lety, po odchodu z kanceláře burgermajstra, kterou jsem šestnáct roků okupoval, vyvstala otázka, co s volným časem v invalidním důchodu. Co budu s omezenou mobilitou každý den v paneláku dělat? Byl jsem zvyklý od svých osmnácti chodit do práce. Koukat doma na Netflix a přemýšlet o trudném osudu? To je ta nejkratší cesta do pekla deprese. Tak jsem si vymyslel home office. Žvanit a psát, to mi šlo vždy nejlíp. Obojí jsem sjednotil v blogu s názvem Jablečno. První kroky doprovázela řada pochybností. O tom, že články budu psát svobodně a ve velmi volném stylu pro sebe a čtenář bude „až“ na druhém místě, jsem měl jasno hned. Nejistota se týkala obsahu a témat. Kdy mi s nápady na články dojde dech a kreativita vyhasne? Jak dlouho budu schopen „krmit“ platformu vlastní literární svobody? Měsíc, dva? Rok se zdál být odvážným cílem. Po několika článcích jsem otázku nápadů přestal řešit. Přijdou, nepřijdou? Nechám tomu volný Číst více………

Pražská překvapení

Včerejší den začal jízdou taxíkem vyslechnout si jistý verdikt, který byl naštěstí pozitivní. Z „mého“ botelu Albatros vezl mě a mou ženu čtyřicátník s východním akcentem v jinak výborné češtině. Tipoval jsem Ukrajince, kterých v Praze pracuje ve službách mnoho. Z muže se vyklubal Litevec Andrius původem z Vilniusu, který v Praze žije a pracuje už dvacet let. A také amatérský historik Po krátkém oťukávání se řeč stočila na ruskou agresi na Ukrajině. Během jízdy se Andrius blýskl dvěma povedenými hláškami. Pravil, že Rusové nejsou Slované, ale vzhledem k tří set leté nadvládě tatarské Zlaté hordy jde o Mongoly, kteří do Evropy nepatří. Mentalita á la všemocný car báťuška a otroci, jejichž život nemá žádnou cenu, tomu odpovídá. S tím se nedá než souhlasit. Vztah k národu, který jeho vlast ohrožuje v prvním sledu, zazdil výčitkou Stalinovi. Podle něj je škoda, že vyšinutý Gruzínec nedokončil svou práci a pozabíjel Rusů málo. Stihl jen pár milionů, pravil se smíchem. Nebylo čemu se Číst více………

Lež a nenávist zvítězily

Druhou část notoricky známého citátu Václava Havla nelze na Spojené státy aplikovat, neboť tamní demokraté nejsou žádní naivní vyznavači pravdy a lásky. Vítězství oranžového psychopatického starce je však smutným důkazem faktu, jak snadno se lze prolhat k moci. K masívnímu šíření nepravd, bludů a vymývání mozků mu výrazně dopomohly sociální síť mikroblogu X a dolary nejbohatšího člověka světa, geniálního autisty a Trumpova loutkaře Muska. Pro mě faktického vítěze amerických voleb. Včera se liberální demokraté v Evropě probudili do trpkého rána. Po návratu „odpudivé lidské bytosti“, když požiju dva roky starý výrok Petra Pavla, jménem Trump jsem si včera nařídil zpravodajský detox a sjížděl jsem Netflix a MAX. Stará moudro však praví, že „nejblbější smrt je z vyděšení“ a tak jsem se vrátil do reality. Co se stalo, se neosdstojí. Co už? Jaký bude skutečný dopad návratu Trumpovy těžko předvídatelné politiky na Evropu a na ruskou agresi na Ukrajině se teprve uvidí. Nalevo Putin, napravo Trump, Číst více………

Ředitel zeměkoule

Jsem bytostný optimista. I bez konzumace drog. V osobním i společenském životě často používám mantru „Bude to dobré“ ve smyslu šlus, bez diskuze, jiná varianta není. Přání je sice otcem myšlenky, ale já neumím myslet dvoukolejně. Pevněji můj optimismus drží v osobním životě. Víra v ve světlejší zítřky v občanském, politickém životě v rámci domácího a světového kontextu se porůznu drolí. „A niezrobisz nic“. Volby hlavy nejmocnějšího státu už sice začaly, ale výsledek je značně nejistý. Bohužel, od něj se bude odvíjet vše, co se v příštích pár letech na zeměkouli stane. Děsivý scénář Trump, Babiš, Putin (stálice už pětadvacet let)) je velmi reálný. U budoucího premiéra České republiky v podstatě jistý. Když z trojice vynechám válečného vraha z Kremlu, neboť Rusko je teroristický stát, tak tandem Trump a Babiš jsou příkladem toho, jak slabiny liberální demokracie snadno zneužili populističtí deprivanti ve svůj osobní prospěch. Slušnost a pravda jako kdyby Číst více………