Už od soboty jsem na facebooku „prudil“ fotografiemi jablunkovské radnice a dalších veřejných objektů včetně kostela, na kterých je patrná absence vyvěšené ukrajinské vlajky. Našel jsem ji pouze na budově PZKO. Jde o nejprostší vyjádření podpory statečným Ukrajincům v boji za Evropu proti ruské putinovské agresi. Modrožluté vlajky visí po celém Česku, politikové nosí dvoukoloru v klopě, většina mých facebookových přátel si ji „připjala“ k profilové fotce. Včera odpoledne se záhada konečně vyřešila. Město Jablunkov žádnou ukrajinskou vlajku nemá.
Fakt, že je o ni v kamenných či internetových obchodech enormní zájem, tudíž je zřejmě vykoupena, není pro vedení města žádnou omluvou. Měl jsem za to, že ji stačí jen vytáhnout odněkud z kumbálu a vyvěsit nad portál vstupních dveří, protože našim partnerským městem je již šest let ukrajinský Tjačiv. Deset minut a je hotovo. Nelze ovšem vyvěsit něco, co není. Jiné obce, které nemají výhodu partnerských měst na bojující Ukrajině, si vlajku jednoduše ušili. Příkladem je třeba Dolní Lomná, kde ji spíchla členka zastupitelstva. Kdyby starosta Hamrozi vydal tento pokyn, což je nouzová varianta, která by snad napadla každého, visí ukrajinský státní symbol už ve čtvrtek odpoledne. Troufám tvrdit, že by vlajku šicí dílna TONI sídlící na Bukovecké dodala ještě týž den. Dalo se to zařídit jediným telefonátem majiteli Josefovi Čmielovi. Někteří facebookovi přátelé mi v komentářích vyčetli, že jsem místo ostentativního vyvěšování fotek mohl starostovi zavolat. Mohl. Z výše uvedeného je ovšem patrné, že bych volal zbytečně. Kromě toho nemám po dvaceti letech práce v zastupitelstvu a šestnácti letech starostování chuť upozorňovat vedení města na něco tak zjevného a říkat mu, co má dělat. Fakt ne.
Další komentář pod mé fotografické bombardování hovořil o to, že důležitější, než prvoplánová vlajka je finanční a materiální pomoc. OK. Tu organizuje Charita Jablunkov, nikoliv město. Na oficiálních stránkách „gminy“ o tom však neexistuje zmínka ani odkaz stránky charity. V nejmenované pekárně na rynku se mě prodavačka, občanka našeho města ptala, že by ráda poslala přes město nějakou materiální pomoc, ale na webu města žádné informace nenašla, a to ani na zmíněnou charitu, kterou jsem ji poradil. Sdělila mi, že si raději zajela do Bukovce, který sbírku pořádá a odkaz stejně jako další informace našla na stránkách obce. Totéž dělá obec Hrádek, kde lze zjistit info ještě snadněji. Abych byl spravedlivý, vedení našeho města prý do Tjačiva volalo hned čtvrtek, kdy invaze začala, s dotazem, jestli něco nepotřebují. Prý zatím nic. Moc bych se divil, kdyby to platilo i dnes. Mimo to nejde jen o to, co potřebuje konkrétně Tjačiv.
S jakoukoliv veřejnou finanční sbírkou je to složitější. Je k ní zapotřebí povolení ministerstva vnitra prostřednictvím krajského úřadu, které mimo jiné vyžaduje speciální bankovní účet. Což charita Jablunkov z podstaty své činnosti splňuje, ale informaci je třeba dostat k občanům. Tady se vracím k oficiálním stránkám města, na které lze odkaz na naši charitu a číslo účtu obratem přidat. Prodavačka z pekárny mi namítla, že město mohlo vytisknout s touto informací alespoň nějaké letáčky, který by do výlohy obchodu okamžitě vyvěsila. Město Třinec dokonce pořádá ve čtvrtek na náměstí Svobody mítink včetně sbírky s názvem Třinec stojí za Ukrajinou. Což náležitě propaguje. No nic.
Asi se půjdu podívat, jestli už město ušilo tu vlajku.
P.S. Šel jsem a viděl jsem. Čas 10:05 a vlajka nikde. Kamaráda napadlo, že lidovci požívají stejné barvy. Tedy žlutou a modrou. Ovšem ani jeden z nás netušil, zda KDU-ČSL používá vlajku.
https://jablunkov.charita.cz/