„Ukrajinský lid si zaslouží lepší život“, prohlásil před pár dny na konferenci v Káhiře ruský ministr zahraničí Lavrov a myslel tím pohodičku v rámci ruského protektorátu, ne-li přímo jako součást obnoveného Sovětského svazu. Obecně měl samozřejmě pravdu. Momentálně nejsympatičtější a nejobdivovanější národ světa si jistě lepší život zaslouží, ovšem nikoliv v tlapách sibiřského medvěda.
Dojemná ruská starost a Lavrovův soucit s bratrským národem se zatím projevují násilným zabíráním území suverénního ukrajinského státu, vražděním civilistů a bombardováním škol a nemocnic ve městech a obcích, které už na Donbase Rudá armáda prakticky vymazala z povrchu zemského. Lavrov zaperlil už v květnu, kdy k radosti Izraelců prohlásil, že Hitler měl židovské předky. Tento vykladač Putinových lží, kterého před pár lety označil náš kníže Schwarzenberg, za svého přítele, je dlouholetý diplomat s brilantní angličtinou, milovník whisky a doutníků, který prožil deset mizerných let mimo matičku Rus v New Yorku a nechal dceru vystudovat na imperialistické Kolumbijské univerzitě, místo aby ji zajistil vzdělání na prestižní Lomonosovově. Kremelský Goebbels, na kterého čeká v pekle kotel, by měl mluvit už jen před mezinárodním trestním tribunálem v Haagu.
Pokud sní Putin s Lavrovem o velikém Sovětském svazu, který bude respektovat celý svět, nechť jej mají v rámci své federace. Ze srdce jim to přeji. Rusové si lepší život nezaslouží.