Lidstvo bezohledně ničí přírodní bohatství planety. Až na Klause seniora je to jasné každému. Člověk si svým počínáním podřezává větev, na které sedí. Kolik let bude trvat, než lidé matičku Zemi vybydlí jak Romové Chánov? Možná kataklyzma přijde co nevidět. Vypadá to, že se příroda začala bránit a vyslala proti nám armádu druhohorních brouků…
Lýkožrout, ta malá svině, zaatakoval smrky rostoucí za šopkou u mé chaty v Tyře. Na stromy, které jsem přes padesát let sledoval vyrůstat do ztepilosti. Nyní jsou holé, pod nimi zelený koberec z jehličí, a půjdou dolů. Zatím si kůrovec smlsnul na čtyřech, o osud dalších třech mám vážné obavy. Nevím, proč jsem si myslel, že zrovna moje smrky kalamita mine?!? Zvlášť, kdy pohlédnu přes údolí na holiny v úpatí Javorového a ve svahu Ostrého. Srdce mi pláče. Když jsem jako dítě jezdíval každý víkend s prarodiči do Tyry, říkávala babička, že „jedymy do zielunego“. Dnešní pohromy se naštěstí nedožila. Stejně trýznivý pohled je na ostatní beskydské kopce. Naštěstí tomu hajzlíkovi nejedou listnáče. Kdyby se pustil do mého mohutného trojbuku nad chatou, zblázním se. Co jsme komu udělali?
Separuji odpad, vajgly házím do odpadkových košů, nákup nosím v síťovce, zastavuji vodu, když si čistím zuby, obtížný hmyz nezabíjím, létá ho čím dál tím méně. Proč kůrovec nezaútočí na Čínu, která na ochranu přírody a klimatu kašle nejvíc na světě. Proč Česko? Proč Tyra? A vůbec, proč nežere řepku?
Je třeba ho to naučit…