„Já stavím mosty, v tom je ten vtip
a bezpochyby jsem na tom líp
než ten, kdo pár mostů v afektu
za sebou spálí“
Radil v písni „Mosty“ už v roce 1981 Karel Zich v duetu s Lenkou Filipovou. Tento vousatý hit by si měli pouštět v obecním rozhlase aspoň jednou týdně jižní sousedé našeho města. Mostoři aktuálně řeší, jak se bude jejich dědina dlouhá jak týden před výplatou, vlastně jmenovat. A vzhledem k tomu, že „gorole z Mostuw“ mají horké hlavy, hrozí nebezpečí, že rozhádaní obyvatelé obce za sebou víc mostů spálí, než jich postaví…
Co se mě osobně týče, je mi fuk, jestli se obec u slovenských hranic bude jmenovat Mosty, Dycky Mosty!, Mosty u Jablunkova, Mosty před/za/pod/nad Jablunkovem, Mosty około Jablónkowa nebo okolo Hradce v malé zahrádce. Našinci budou stejně říkat, že bydlí v Mostech, resp. na Mostach, že jedou do Mostů či na Mosty atd. Přídomek „u Jablunkova“ nabývá na významu až se vzdáleností od hrdé obce v zadnici Česka. Přílepek „około Jabłónkowa“ nepoužívá kromě „bitych Poloków“ a té chuděry, co namluvila jména vlakových stanic, nikdo. Pře tzv. „historiků“ o to, zda bylo dřív vejce či slepice, potažmo Mosty nebo Mosty u Jablunkova, jsou legrační. I prosťáček jako já si může na internetu dohledat, že první byli „Mostorzi“, nikoliv obec jako taková. Původní kupecká stezka se klikatila několik kilometrů kolem Ošetnice, přes kterou bylo třeba stavět, udržovat a obnovovat dřevěné mosty. A tak těšínští páni vyslali na místo nejprve „mostorzi“ alias mostáře, chcete-li.
Ať už to skončí jakkoliv, Mostům už Jablunkov, bohužel, nikdo neodpáře:
Pražák: „Vodkaď seš?“
Mostoř: „Z Mostů.“
Pražák: „Vo těch jsem nikdy neslyšel?!? Kde leží?“
Mostoř: „Na východě republiky u samé hranice se Slovenskem.“
Chytrý Pražák: „Myslíš v Jablunkovským průsmyku?“
Ještě chytřejší Pražák: „Tam jak jsou ty Jablunkovský šance?“
Nejchytřejší Pražák a Miloš Zeman: „Tam jak došlo v třicátém devátém k Jablunkovskému incidentu?“
Mostoř: „Ehm….ja tam sum Mosty.“