Fenomén bramborových placků, ať už se škvarky nebo se smetanou, patří ke Gorolii jako víno k Pálavě nebo tvarůžky k Olomouci. Zvyk, tradice, pochoutka. Gorolski placek prosto z blachi figuruje na prvním místě nejoblíbenějších jídel většiny lidí v „trujkuntu“ mezi Třincem, Bukovcem a Mostami. Autor těchto řádků je ve svém okolí bílou vránou, neboť po placku sáhne až v momentě hrozícího kolapsu z hladu.
Obsese plackami pronikla všude, bez nich se neobejde žádná letní slavnost či kulturní akce, kde se podává občerstvení a jídlo. Bukovec šel nejdál, tradiční „Plackový festival“ pořádá už patnáct let. Nechybí ani soutěž v pojídání placků, což je kultivovaný eufemismus pro klání o to, kdo sežere na posezení víc mastných kalorických bomb a nepoblije se, případně mu nepraskne žaludek. Díky této neolympijské disciplíně jsme se jako region po čase opět dostali mezi hlavní zprávy na webu Novinky. cz. „Muž na Frýdecko-Místecku se málem udusil bramborákem. Je ve vážném stavu“. Proč nenapsali, že k tomu došlo v Milíkově během populární žroutské soutěže na akci „Slavnosti na hřišti“, netuším. Škoda, mohli jsme být slavnější,
Okurkový článeček se nacházel těsně vedle zprávy o atentátu na Donalda Trumpa.