Šváb americký (Latinsky Periplaneta americana) patří mezi nejrozšířenější druhy tohoto hmyzího škůdce, které obýval naši planetu dávno před dinosaury. Bezpochyby za to vděčí své mimořádné odolnosti. Švábi se dokáží adaptovat na extrémní životní podmínky, přežívají dlouhé týdny bez potravy i bez vody. Když se někde rozmnoží, je velmi obtížné se jich zbavit. Jejich nervová systém není centrální, pokud přijdou o hlavu, nezemřou v důsledků zranění, ale pojdou až po pár týdnech hlady.
Donald Trump je pro mě lidská obdoba švába. Krom dvou zmínek v předcházejících článcích jsem o tomto hulvátovi a sebestředném deprivantovi psal souvisleji desátého ledna 2021, po útoku jím zfanatizovaného davu na Kapitol. Nečekal jsem se se znovu vyškrábe na světlo a budu na něj muset chtě nechtě reagovat na blogu, pokud se tento oranžový stařík stane prezidentem Spojených států. Opět a zas, stejně jako v letech 2016 až 2020. A v tom je jádro pudla.
Arogantní klaunství je mediálně přitažlivé. Miliony lidí zajímá, co ten nevyzpytatelný šašek na trůnu nejmocnější země světa vypustí z úst. Zda svou slovní zásobou a mentální kapacitou žáka třetí třídy neohrozí svět. Koupí si noviny, kliknou na článek na webu, pustí si televizi. Trump je výnosný mediální produkt. Pokud je v něčem Donald geniální, tak je to sebeprezentace, díky níž se lidem snadno dostane pod kůži. Atentátník zasáhl kulkou exprezidentovo ucho. Starý lišák se pár sekund poté na okamžik vymanil ze sevření ochranky a nastavil objektivům zakrvácený obličej a vztyčenou paži s hrozící pěstí. Podvědomý reflex ostříleného PR narcise způsobil, že se do hodiny prodávala trička s fotkou neohroženého chlapáka, který to natře světu. Z gesta pod americkou vlajkou se stal informační mem. Během dne se pak vyrojily stovky koláží a karikatur. Sám jsem podlehl pokušení a sdílel dva vtípky. Stačí hodně křičet nebo blbnout a složitý svět překládat prostřednictví jednoduchých a vesměs lživých floskulí a vítězství v politickém klání je na dosah. Babiš a jeho tiktoková Alenka to pochopili už dávno.
Trump je také analogií medvědího strašidla Barbuchy. Čím víc o něm mluvíme, tím víc roste.