Jo kdysi

Ježíšek už šoupe zablácenýma nožičkama o rohožku. To já jsem kdysi šoupal o rohožku zmrzlými lyžarky, protože mě maminka nepustila domů, dokud jsem ze sebe neoklepal sníh. Hromadu sněhu! Měl jsem nudli u nosu a v ruce červené boby otřískané od sjíždění jediného svahu v Třinci mezi Terasou a Lyžbicemi. Jo kdysi, to byly zimy! Ne jako dneska…
Povzdech, že v zamlženém čase zvaném „kdysi“ bylo lépe než dnes, patřil do základní výbavy mých prarodičů. V mé dětské mysli jsem si vždy živě představil dědečka, jak na lyžích z dřevěných latěk plotu a s dlouhým klackem v rukou přejel kocoura Mikeše. Dnes se občas přistihnu, že mudruji stejně. Na minulost se díváme kaleidoskopem příjemných vzpomínek. Prizmatem barevných sklíček vidíme, že „kdysi“ byly zimy plné sněhu, léta slunečnější, holky štíhlejší a volného času nesrovnatelně víc. Že „kdysi“ přišlo dítě ze školy, hodilo brašnu do kouta a zmizelo venku. A vrátilo se špinavé, dech popadající za tmy. V intermezzu mezi odchodem a příchodem o něm nikdo nevěděl. Ne jako dnes, kdy rodič klečíce na kolenou vyžene dítě od počítače ven na vzduch, aby mu pak v průběhu hodiny třikrát volal na mobil a s úzkostí v hlase zjišťoval, zda ještě žije. Do Štědrého dne zbývají dva dny. Koukám chmurně z okna na směs bláta a mokrého sněhu. Jo kdysi, to byly zimy. Bílá vánoční pohádka…
Nedalo mi to a podíval jsem se do archivu počasí na webu. S údivem jsem zjistil, že mezi lety 1973 až 1980 se na Štědrý den u kolonky pokrývka sněhu nacházela hodnota nula centimetrů! Znejistěl jsem. „Kdysi“ zřejmě není tak barevné, pomyslný kaleidoskop vzpomínek potemněl. Hledal jsem dál. Alespoň potraviny byly přece levnější. Jako študáci jsme chodili na čepovanou desítku za korunu osmdesát! Vzápětí jsem vyhledal srovnávací tabulku cen základních potravin „kdysi“ a v současnosti. Vůči průměrnému výdělku máme jídlo a pití levnější dnes! Šlaka!
Pak jsem se uklidnil. Narazil jsem na článek, který zvěstoval, že podle Světové zdravotnické organizace (SZO) má až čtyřicet procent dnešních mužů problémy s kvalitou spermií! Především v kategorii 25 až 30 let. Zatímco dříve byl obvyklý počet 80 až 120 milionů spermií na mililitr ejakulátu, podle platných fyziologických hodnot SZO činí dnes toto množství chabých 15 milionů. Kolem roku 2060 hrozí mužům sterilita. Rychlostí a neodvratností asteroidu se blíží spermatický Armagedon. Ještěže jsem se stačil reprodukovat!
Jo kdysi, to bylo sperma! Ne jako dnes…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *