První dalekohled sestrojil holandský optik Lipperhey v roce 1608. Nikoliv proto, aby odhalil tajemství hvězd. Šmíroval ctihodnou komtesu Van Dijk při toaletě. Vzhledem k tomu, že se dáma myla pouze dvakrát ročně, a to při slunovratu, přestalo jej to bavit a věnoval vynález Galileovi. Italský velikán přístroj zdokonalil a pozoroval jím skvrny na slunci tak dlouho, dokud neoslepnul. Lidská touha vidět dál vedla k sestrojení Hubbleova teleskopu, který přesně před pětadvaceti lety instalovali Američané na oběžnou dráhu Země. Pamatuji si tu slávu. Měli jsme skrze něj spatřit zrod Vesmíru. To kosmické vejce, z nějž se s rachotem vylíhlo „všechno“. Zatím potvrdil především existenci tzv. černých děr. Kdyby se na tento úkaz vědci zeptali nad ránem štamgastů jablunkovské kořalny Šatlava, nemuseli vyhazovat miliardy dolarů za obří dalekohled. Odpovědi na základní filozofické otázky lidstva, jak vznikl Vesmír, jak vznikl život a jaký to má, k čertu, smysl, nám zůstávají zahaleny. Máme sice skvělou přibližovací optiku, ale nevidíme si dál než na špičku vlastního nosu…
Vsadím ale boty, že nás někdo pozoruje z druhé strany. Mají lepší techniku a náramně dobře se u toho baví. Představuji si, že na vzdálené obydlené planetě vodí ke svému teleskopu školní výpravy malých mimozemšťánků v hodinách výuky zaostalých civilizací „třetího kosmu“. Pečlivě studují, čím se lidé odlišují od ostatních vyšších živočichů na Zemi, především savců. Zatím nepřešli na nic. Nedávno ovšem začali zkoumat naši tezi, že se od zvířat odlišujeme smyslem pro humor. Pouštěli si proto české zábavné pořady „Sejdeme se na Cibulce“, „Partička“ a „Zpívá celá rodina“. Organizace spojených super civilizací došla poté k jedinému způsobu humanitární pomoci lidstvu. Přiletět na návštěvu a vyhubit nás. Dřív než začneme točit další zábavné pořady…
Ještě větší zmatek v představách o inteligenci lidské rasy však způsobují naše pokusy předat „poselství neznámým civilizacím“. Americké vesmírné sondy vypuštěné v 70. letech obsahují sofistikované vzkazy, kdyby cestou narazily na plavidlo vyspělejší kultury. Sonda Pioneer 11 nese plaketu se známým vyobrazením muže a ženy. Jsou nazí, přirozeně. Jediní vesmírní cestovatelé však málem neodletěli kvůli sporům o vyobrazení genitálií. Astronom Sagan, autor vzkazu, nakonec vybojoval alespoň penis, krátká čárka naznačující vulvu už byla příliš. Vliv na dobré mravy ufonů by byl přímo devastující. Sondu Voyager 1, která již opustila Sluneční soustavu, zas vybavili zlatou gramofonovou deskou. Zaznamenává mimo jiné pozdrav v 55 světových jazycích včetně českého „Čest práci, soudruzi!“. Jako typický znak schopnosti abstraktního myšlení člověka nechybí hudba. Z blíže neznámých důvodů nás ve Vesmíru reprezentuje svižný čtyř akordový Rock and roll, píseň „Johny B. Goode“ od zpěváka Chucka Berryho. Naštěstí můžeme být v klidu, protože jak poznamenal Leonard ze seriálu Teorie velkého třesku, bytosti z Vesmíru by musely nejdříve vynalézt gramofon…
Mnohem větší míru hudebního vkusu projevil první člověk na Měsíci Neil Armstrong. Ten během letu Apolla 11 poslouchal Dvořákovu symfonii Z nového světa…