Z domova
Ostrý spor se rozhořel mezi nejvyšším purkrabím Království českého Zdeňkem Lvem z Rožmitálu a podkomořím nad městy královskými Albrechtem Rendlem z Oušavy, který nařkl nejbohatšího a nejvlivnějšího českého šlechtice ze střetu zájmů. Jakožto první úředník Koruny a zároveň majitel všech pekárenských a uzenářských cechů v městech pražských má prý pán z Rožmitálu kontrolu nad stravováním poloviny poddaných Království včetně dvora. Cesty obou šlechticů, původně spojenců, kteří donutili jeho Veličenstvo, krále Vladislava II. Jagellonského, k podpisu nového zemského zákoníku, jenž straní šlechtě a snižuje vliv měst, se rozešly poté, co pán z Oušavy prohlásil, “ba, nerci království, ale všecko aby zahynulo, leda já místo měl“. Nejvyšší purkrabí nazval podkomořího, který pochází ze zchudlého rytířského rodu, Rendlem ze Mlejna. Zdeněk Lev z Rožmitálu vlastní vedle zmíněných cechů rovněž veškerá pole s řepkou olejkou. Na protest proti nařčení ze střetu zájmů zastavil dodávky rostlinného oleje do svítilen, pročež nastal v Praze včera navečer tzv. blackout. Jeho Veličenstvo král komentovalo spor pouze slovem „bene“…
Již druhý týden line se z Menšího Města pražského zápach tak ukrutný, že děkanovi Janu Žákovi zvadly v truhlících pražského proboštství v areálu Hradu všechny vzácné bazalky. Obyvatelstvo postihly střevní potíže v nebývalého rozsahu. Ulice Sporrengasse je zanesena výkaly a splašky tak, že se proměnila ve skluzavku a měšťané padají a sjíždějí po zadku dolů až k farnímu kostelu svatého Mikuláše. Příčinou je zřejmě skutečnost, že v jediné městské kašně na pitnou vodu na Vlašském place byl nalezen utopenec. Purkmistr Menšího Města vzkázal rozezleným občanům, že obnovení dodávky pitné vody potrvá minimálně týden a do té doby nechť pijí pivo…
Respektovaný stavitel Království Benedikt Rejt, který pro Jeho Veličenstvo krále zbudoval na Hradě trůnní a rytířský sál, a momentálně pracuje na klenbě chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, má vážný problém. Jakýsi tamní obchodníček zvaný Palaščák tvrdí, že dal Rejtovi 500 tolarů za to, že vezme jeho syna do učení a zároveň mu umožní pracovat na stavbě chrámu. Stavitel oponuje, že onen mladík je blbý jak poleno a netrefí kladivem majzlík, a že se jednalo toliko o půjčku. Zasvěcení ovšem říkají, že jde o úplatek a že je to v dnešním stavebnictví běžná praxe. Rejt zatím nebyl ze stavby svaté Barbory odvolán, neb za něj není náhrady. Kauza se dostala až ke k Jeho Veličenstvu králi, který ji komentoval slovem „bene“…
Ze zahraničí
Evropa v posledním měsíci čelí masové vlně uprchlíků. Vesměs jde o utečence z Levanty, hlavně ze Sýrie, Libanonu, Jordánska a Egyptu. Oblast dobyl osmanský sultán Selim I. přezdívaný „Hrozný“, který baží po titulu chalífy, tedy vůdce celého muslimského světa. Imigranti připlouvají k ostrovu Kréta, který patří Benátské republice. Bezvěrci tmavé pleti představují pro naši katolickou Evropu vážnou hrozbu. V Bruselu se proto sešli francouzský král František I., španělský král Karel V. Habsburský a anglický král Jindřich VIII. Tudor. Pomazané hlavy diskutovaly o jakýchsi přistěhovaleckých kvótách pro jednotlivá království. Zatímco panovníci rokovali, benátský dóže Silvio Berlusconi, posbíral všechny uprchlíky z krétských pláží a prodal je do otroctví marockým Berberům…
Jeho Svátost, papež Lev X., obnovil prodej odpustků. Hodlá z nich financovat výstavbu chrámu svatého Petra v Římě. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že se první muž katolické církve oddává bujarým radovánkám s nevěstkami a prodává kardinálské tituly svým známým. Proti kupčení s odpustky se zvedla vlna nevole. Německý augustiniánský mnich Martin Luther se dokonce nechal slyšet, že začal sepisovat jakési teze a že hledá vhodná vrata, kam by je přibil…
Vládce Aztécké říše Montezuma II. nechal vyrvat z hrudi srdce svým poslům, protože mu přinesli k snídani ryby z Mexického zálivu, které již zapáchaly. Běžci marně omlouvali své zpoždění ucpanou a děravou kamennou dálnicí D1 spojující moře s Tenochtitlánem. Taktéž prý je ohromila zpráva, kterou získali od indiánů kmene Karibů, uprchlíků z Kuby, že se na jeho zlato přeptával nějaký podivný zarostlý bílý muž jménem Hernán Cortés…
Ze společnosti
Známý polský astronom a katolický duchovní Mikuláš Koperník ztropil v Praze výtržnost. Opil se v krčmě U krále Brabantského na Menším Městě. Po zadržení nad ránem německy vykřikoval, že Země je kulatá a točí se kolem Slunce. Byl záhy propuštěn, neboť zbrojnoši se smíchem konstatovali, že větší blbost v životě neslyšeli…
Hi Jack, nejlepší jsou doporučení – nepij vodu, pij pivo; posbírat uprchlíky a prodat do otroctví:) Moc dobrý chyták s Nerudovou ulicí, je vidět dobrá příprava
Díky, Jacku. Když se připravuješ a rácháš se v historii, leccos zajímavého objevíš. Nerudovka byla přece jasná:-)! Která druhá ulice na Malé Straně vede zprudka s kopce dolů:-)? Pomalu se blížím v roku 1815:-)…
Děkan Jan Žák 2. pol.15.st. & Ulice Sporengasse až 17. -19.st.
Díky za upozornění, různě to „mastím“. Něco vím, něco si najdu na internetu či v Toulkách českou minulostí:-), něco jsou vyloženě mystifikace. Zrovna seznam administrátorů pražské arcidiecéze na netu uvádí v letech 1511-1525 Jana Žáka jako děkana, pak probošta pražského. Ale wikipedie nemusí mít pravdu.Chtěl jsem tam mít skutečné jméno, pro případ, že to bude někdo kontrolovat:-). S tou Nerudovkou jsem to upravil, skutečně netuším, od kdy se jí říkalo Sporengasse:-). Jsem rád, že ty mé šplechty někdo čte. Ještě tam mám jednu záměrnou chybu, tedy kromě záměrných nesmyslů, Selim I. dobyl Levantu až v letech 1516-1517- Ale potřeboval jsem imigranty ze Sýrie, abych to mohl naroubovat na současnou situaci. Díky…
Bazalka ve Střední Evropě – 16.st. V Západní určitě.
Dejme tomu:)
Psal jsem „vzácné bazalky“..:-). Dával jsem si pozor:-)! Však si je taky nechal děkan Žák dovést až z Nizozemí:-). Byl jeden z prvních, kdo je pěstoval..tedy dokud mu tím puchem nezvadly:-)
Ještě doplním, že ulice Nerudova se původně jmenovala v dolní část Strahovská a v horní pak Na dláždění, ovšem od kdy není uvedeno. Protože byla ulice příkrá a kluzká, byly zde kladeny krokve, německy Sparren, odtud vzniklo pojmenování Sparrengasse. Tak se nazývala v 17. – 19 století. Z toho vznikla omylem Sporengasse, česky Ostruhová. Od konce 19. st. pak Nerudova:-). zdroj: PhDr. Emanuel Poche DrDc. – „Prahou krok za krokem – Uměleckohistorický průvodce městem“
Trefa – příčná břevna:). Komentář? Proč?!
Tak příště v 17 st! . A bez lítání v čase, chlapci:)
Hm, upozornění na nepřesnosti beru, ale tohle už hraničí s poučováním a chytrolínstvím:-). Slibuji, že si příště dáme s Jackem větší pozor, abys nás nemusel (nemusela) opravovat:-). Už můžeš študovat rok 1615…
Berte to jak chcete:) P. S. Nastudováno:)!
Vida, vida, k cemu je takovy historicky exkurz dobry:-).