Spřízněné duše

Uvěření vlastním představám, tedy autosugesce, je jeden ze základních kamenů evoluční teorie. Kdyby našeho opičího prapředka nenapadlo, že je něco víc než jeho kolega na vedlejší větvi, jedli bychom banány někde v Africe a neřešili dnešní civilizační problémy. Do mozaiky neodarwinismu bohužel spadá i psychické působení osob nevalného charakteru na sebe sama. Vsugerují si, že konají dobro, a výsledek může být katastrofický. V lepším případě směšný. A nemusíme chodit pro příklady do Ruska nebo do Sýrie. Těch, co upřímně věří, že jsou svatí za dědinou a přitom skutečnost je opačná, je v Jablunkově plný kostel. Znám politika, který uvěřil vlastní představě, že vše pozitivní v našem regionu zařídil on. Popravdě, taky jsem měl kdysi jako starosta chvilku, kdy jsem si myslel, že jsem něco víc, než všechny opice na vedlejších větvích. Ze stromu mě, naštěstí, setřásla jedna moudrá osoba, která mi suše řekla, že nejsem vyvolený, ale zvolený…

Jsou ovšem autosugesce, které mě provázejí celý život. Jedna z nich je srandovní tak, že se ji občas směji sám, nicméně je hezké si to namlouvat. S přibývajícím věkem se ta představa zhoršuje, což začíná trápit mou ženu. Mě je to fuk. Namluvil jsem si totiž, že všichni, kteří se narodili v roce 1966, jsou jakousi zvláštní kastou lidí. Ostatní ročníky se ztrácejí někde v mlze. Kromě roku 1316, kdy se narodil můj guru Kare IV. Lucemburský. Toto číslo jsem dokonce vybral jako SPZ stříbrné oktávie městského úřadu. Auto jsem samozřejmě pojmenoval Karel…

Šedesát šestky jsou kupříkladu premiér David Cameron, atlet Jan Železný, boxer Mike Tyson, miliardář Roman Abramovič, zpěvačky Sinéad O´Connor, Anna K., Monika Načeva, herci Adam Sandler, John Cusack, Jiří Macháček, Jiří Langmajer či Jan Potměšil nebo bavič Richard Genzer. Také divadelní režisér, autor seriálu Šumná města Radovan Lipus. Ročník oplývá krásnými herečkami, Halle Berry, Salma Hayek, Robin Wright nebo Sophie Marceau. No uznejte sami, není to báječná, skvělá společnost? Jistě, jsou osoby, které nám to kazí jako Iveta Bartošová, Lucie Bílá, zkorumpovaný politik Petr Bendl a další jablunkovský „zachránce“ Bedřich Čmiel…

V posledních měsících zachází mé psychické působení na sebe sama ohledně dat ještě dál. Moje drahá choť konstatovala, že už mi hrabe. Má, jako ostatně vždy, pravdu. Už to není jen ročník, je to konkrétní den. Začal jsem pátrat po významných osobách narozených 29. června. Spisovatel Antoine de Saint-Exupéry – Malý princ, hm. Hudební skladatel Rafael Kubelík – houslový virtuóz, hmm. Básník Josef Kainar – Stříhali dohola malého chlapečka, hmmm. Herečka Tereza Voříšková – hmmmmmm!. Pak jsem objevil osobu narozenou ve stejný den i rok, tedy nutně mentální kopii autora těchto řádků, spřízněnou duši. Je jím leader skupiny Šum svistu, zpěvák, tanečník a módní guru Dan Nekonečný! Nepřehlédnutelný, nezaměnitelný, žlutě zářící a věčně vysmátý šoumen, o jehož příčetnosti není nejmenších pochyb. Prostě jsme jako dvě půlky jednoho jabka…

Poslední zjištění mě ovšem nadobro setřáslo z nesmyslného stromu této autosugesce. Loni 29. června vyhlásili zvrácení muslimští pomatenci, kteří si vsugerovali, že jejich pravda je jediná na světě, Islámský stát…