První příspěvek na blog „Jablečno“ jsem umístil loni 23. listopadu, tento je už stý. Důvod, proč jsem si založil blog, jsem zapomněl. Nic literárně filozofického či existencionálního v tom ovšem nebylo, to vím jistě. Prostě mě zachvátila taková potřeba. A když má člověk potřebu, a ještě k tomu velkou, musí si ulevit. Jsem moc rád, že výsledný produkt upoutal vaši pozornost. Že mé rádoby vtipné výplody a mystifikace (ne, Zděněk Srstka si pro sebe a svého voříška Punťu opravdu nekoupil pohřební místo na Slavíně, fakt ne) čtete. A někteří dokonce pravidelně. Mimochodem, těší mě každý komentář. Drazí přátelé a čtenáři, vzhledem k tomu, že má nutkavá potřeba psát zůstává, hodlám si prostřednictvím blogu ulevovat dál…
Snažím se reagovat na to, co se děje ve světě i kolem mě. Často i ve mně. Mé brutální sny některé z vás údajně vyděsily. Sorry, fakt se mi zdály, nekecám. K tématům se občas vracím, některé osoby či zvířata jsem si dokonce oblíbil…
V příspěvcích se několikrát objevuje velbloud. Líbí se mi to slovo. Jako by jej při vyslovování válel v hubě sám apatický přežvýkavec. Samozřejmě, musel by umět česky. Z pouštního flegmatika jsem už učinil potravu i sexuální objekt džihádistů Islámského státu. V podobné roli vystupuje Scarlett Johansson. Tedy až na to, že bych ji nevařil. Herečka zde zastupuje všechny ostatní krásky. Ztělesňuje jakýsi erotický archetyp, esenci ženství, femme fatale, postavu, která v literárních útvarech nesmí chybět. Nejsem jí posedlý, fakt že ne. Zato prezident Zeman by povařit zasloužil. Ten na rozdíl od Scarlett představuje archetyp buranství a samolibé nadřazenosti. Třeba by z něj jeho věrná fanynka Bohdalová v pořadu Hobby naší doby něco stravitelného připravila. Vezměte 100 kg starého hovězího masa, 30 kg hroší kůže, 5 kg hladké mouky, 90 g tuku, 10 velkých cibulí, 10 kg sezónní zeleniny. Maso s kůží a se zeleninou dusíte tak dlouho, dokud nezměknou. Mou pozornost poutalo rovněž duo Babiš – Nečasová, mistři v manipulaci s národem. První skrze své peníze, druhá prostřednictvím bývalého premiéra…
Bohužel, nedá se vyhnout celosvětovým problémům, jako jsou islámský terorismus, konflikt na Ukrajině či imigrantům do Evropy. Témata to jsou vděčná, jako sranda dobrý, ale jinak jde o kolosální průšvih. Proto očekávám každým dnem přílet mírumilovných Plejáďanů, kteří ty zlé odvezou do kosmu, a nás hodné tu nechají žít tak dlouho, dokud po sobě nezačneme opět střílet. Velmi často se opakují odkazy na historii, dějepisem je protkán celý blog. Nejde o exhibice, mě to jednoduše a prostě baví. Samozřejmě, každý čtenář poznal, že tam, kde končí mé vědomosti, začíná wikipedie. Určitou formou exhibicionismu jsou ovšem „Reminiscence“, veřejné vzpomínky, v nichž si tříbím paměť a prudím své blízké…
Samostatnou kapitolou jsou Jablunkov a okolní obce. O našem regionu jsem zatím moc nepsal. Zatím…:-)
Ahoj Petře. Gratuluji k jubileu a jen tak dál. Jirka
Díky. Takže příště o Plzni nebo o Písku:-)?
To by mě musela políbit nějaká múza. A na tu jsem zatím na svých občasných toulkách
bohužel nenarazil. A nebo jo a přehlédnul jsem jí jak širé lány. Otázka je jestli ke své
škodě nebo užitku. Podle mě to Ty zvládneš lépe, ať už píšeš o čemkoliv.
Měj se.
Jirka