Od té doby, co mnohým došlo, že člověk je ve své podstatě pěkný hajzlík a pokud se lidstvo nevzpamatuje, půjde svět do kopru, vždy se tu a tam objevil nějaký osvícený prorok, který nás svým učením chtěl polepšit, nejlépe spasit. Vesměs skončil blbě a nic se nezměnilo. Dál zabíjíme, lžeme, krademe, pomlouváme sousedy a volíme populisty. Těmi, kdo přišli s originálním receptem na záchranu světa, nejsou Kristus, Mohamed, Marx, Chuck Norris, Andrej Babiš či jiní velcí myslitelé. Spasitel se jmenuje Earl…
Kníratý buran ve flanelové košili z fiktivního amerického vidlákova, notorický zloděj a budižkničemu, pubertální třicátník bez vzdělání, který se nedívá na černobílé filmy, protože mu připomínají noviny, originální mudrlant, dojde k osvícení, když jej srazí auto. „Pokaždé, když se mi stane něco dobrýho, čeká na mě za rohem něco zlýho. Karma! Uvědomil jsem si, že se musím změnit. Tak jsem si udělal seznam všech lumpáren, co jsem kdy provedl a začal jsem svý chyby jednu po druhý napravovat. Snažím se být lepším člověkem“, promluvil k Earlovi jeho vnitřní hlas poté, co ve špitále zhlédl show druhořadého komika, který princip příčin a následků žertem zmínil. Netušil, že s karmou přišel už Buddha, on ji pouze uvedl v život. Na kus žlutého papírku načmáral halabala své špatné skutky jako například, že ublížil jednonohé holce či ukradl stánek na hotdogy, a škrtal je až poté, co je odčinil. Kdyby tak učinil každý, máme na světě do půl roku ráj…
Americký sitcom „Jmenuji se Earl“ postavený na jednoduché, nicméně geniální myšlence, je nejen vtipný, ale hlavně nesmírně pozitivní. Stejně jako po zhlédnutí kteréhokoliv dílu Simpsonů nebo Teorie Velkého třesku, eventuálně Přátel či Jak jsem poznal vaši matku, zůstane člověku na tváři úsměv a v duši dobrý pocit. Je v přímém protikladu k temným depresivním seriálům, které diváka přivádějí k nezdravým sympatiím k hlavním hrdinům, kteří jsou vesměs bezcitnými masovými vrahy, viz. Nucky Thompson (Imperium – Mafie v Atlantic city) nebo Ragnar Lothbrok (Vikingové). Nemluvě o vysloveně chorém Dexterovi, který je ukojením představ psychopatických autorů, u nichž je lepší, když točí filmy, než kdyby sadisticky vraždili…
Earl je naší inspirací, ukázal nám správnou cestu. Vzal jsem papír a tužku a začal sepisovat. 1. V první třídě jsem nastavil spolužákovi nohu, když běžel uličkou mezi lavicemi. 2. Ukradl jsem kamarádovi fotku Vinnetoua. 3………….358, 359…………?
Končím, počty mi nikdy nešly…