Adina

Předcházející článek končí větou „A jako kluk jsem stejně miloval Adinu“. Teprve včera mě napadlo, že jde o mírně zavádějící formulaci. Z pohledu mladšího čtenáře to vypadá, že mě rodiče brávali na premiéry jejích filmů. Že jsem v námořnickém oblečku a s tureckým medem v ruce hltal v kině novou českou komedii „Kristián“. Což by byl tehdy malý zázrak, neboť Třinec se v létě 1939 nacházel na území státu jménem Rzeczpospolita Polska. „Zamknij oczy, odchodzę…

Vzhledem k tomu, že jsem ve skutečnosti vyrůstal v 70. letech, měl bych správně milovat Libušku Šafránkovou nebo Danielu Kolářovou, které v polyesterovém outfitu hrály většinu mladých dívek v československých komediích. Tehdejší šedivé nabídce jediného televizního kanálu vévodili Bakaláři nebo Sejdeme se na Vlachovce. Naštěstí každou neděli běžely filmy pro pamětníky. Pro dnešní mládež to jsou „Léto s kovbojem“ nebo „Jak utopit doktora Mráčka aneb konec vodníků v Čechách“. Pro nás „Mravnost nade vše“, „Ducháček to zařídí“, „Přítelkyně pana ministra“, případně již zmíněný slavný „Kristián“. A ve všech hrála Adina Mandlová…

Už jen to jméno, Adina! Zní jako Kairo, kde moře hučí svou věčnou píseň, palmy šumí, cikády zpívají milencům při měsíci a vzduch voní skořicí a kávou. Je z opery „Nápoj lásky“ Gaetana Donizettiho. A zapadá do noblesního a elegantního světa vyšší třídy třicátých let minulého století, tak odlišného od prostředí totalitní, salámové normalizace. Blonďatá mondéna odsunula herečky mého dětství kamsi do stínu…

Ve skutečnosti byla Adina Mandlová nejen krásná, ale také chytrá, ironická a sebevědomá žena, jejíž svobodomyslnost dráždila především muže, kterým většinou vyhovují submisivní typy á la Baarová. Silné, samostatné, inteligentní ženy to mají těžké ještě dnes, neřku-li před 80. lety. S krédem „Buď Ritz, nebo nic“ se její život podobal ruletě, ať už vyhrávala nebo prohrávala, vždy to bylo s plnou parádou! Byla obdivovanou filmovou hvězdou hollywoodského střihu, podobně jako její tehdejší kolegyně. Elegance a noblesa však zmizely poté, co se Gottwald vrátil z Hradu. Poslední filmovou hvězdou podobného lesku byla Jana Brejchová. Dnes o žádné nevím…

Když jsem byl na vojně, zdál se mi o Adině. Poprvé a zatím naposledy. Seděli jsme na terase jakési kavárny, ona už byla ve středních letech, a já jsem se jí vyznával ze svého obdivu k ní. Neříkala nic, jen se usmívala. Přespříští den hlásili v rádiu, že si ji k sobě povolal Nejvyšší režisér, který točí komedie našich životů…

Ještě teď mě mrazí…

P.S. 28.1.2016 – Až teprve dnes ráno jsem zcela náhodně zjistil, že se před 106 lety v Mladé Boleslavi narodila Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, což bylo milujícímu tatínkovi málo. A tak své holčičce začál říkat Adina. To jsou věci…