V neděli měla premiéru závěrečná epizoda třídílné minisérie „Sherlock Holmes“. Čtvrtá řada populárního britského seriálu skončila povídkou nazvanou „Poslední případ“. Po zhlédnutí doufám, že se nejedná o špatné zpracování Conan Doylova příběhu stejného názvu, ani o metaforu. Chci věřit, že to autoři seriálu myslí vážně. Že jde o „sbohem a šáteček“…
Seriál v době svého uvedení v roce 2010 zapůsobil jako zjevení. Scenáristé přenesli děj z pozdně viktoriánské Anglie do pulsujícího moderního Londýna, poklidné tempo příběhů, kdy je vždy čas i na čaj o páté, přešlo v divokou jízdu, kdy divák neuvěřitelné dedukce geniálního sociopata ledva stíhá. Postaršího elegána v kostkované čepici s dýmkou v jedné a s lupou v druhé ruce nahradil uhrančivý třicátník v „cool“ outfitu. Sherlocka Holmese tentokrát nehrají renomovaní shakespearovští herci, ale charismatický neokoukaný Benedict Cumberbatch s liščím pohledem a sametovým barytonem, který se stal okamžitě sexy symbolem pro zástupy žen na planetě. Zrodil se fenomén, který konkuroval Hře o trůny či Domku z karet…
Původně Pes Baskerwilský mezi seriály, který rozněcoval emoce a zrychloval tep, v každé další řadě chřadnul do podoby voříška, do jehož genetické výbavy namíchali scénáristé nápady z jiných filmů ve snaze zachovat prvotní originalitu a dynamiku. Zrodilo se psisko, které sice štěká, ale v žádném případě nekouše. Už předposlední epizoda zvaná „ Skomírající detektiv“ jakoby předpověděla smutný exitus seriálu…
Úvodní scéna „Posledního případu“, kdy osamocená holčička prochází mezi bezvládnými pasažéry letadla, které zjevně nikdo neřídí, připomíná film „Připoutejte se, prosím“, kde se většina cestujících na palubě včetně pilotů otrávila zkaženou rybou a letuška se ptá, zda někdo neumí řídit letadlo. Sherlock se dozví od bratra, že mají ještě psychicky narušenou sestru, kterou vláda drží v sofistikované pevnosti na ostrově (film Skála) ve skleněné cele (Mlčení jehňátek). Nebezpečná ségra vypadá jako postava z hororu „Kruh“, stějně nečekaně také vystoupí z klece. A Watsona drží ve studni. Nechybí Zloun Moriarty (komedie Agent, který mě vojel). Holmes je nucen ve spěchu řešit hádanky (Šifra mistra Leonarda). Musí volit, koho zabít, načež obrátí zbraň proti sobě (Ďáblův advokát, Hunger Games). Na falešném krchově vyluští nesmírně složitou šifru (film Mercury), aby mu došlo, že holčička v letadle je ona sestra. Také se teleportuje z ostrova na hřbitov a zpět (Star Trek). To vše posmrtně komentuje z předtočeného videa (epizoda seriálu Lucifer a řada jiných filmú) Watsonova manželka, ve skutečnosti tajný agent-zabiják (Brutální Nikita). Její závěčný komentář o tom, že svět před zločinem ochrání duo H&W a jejich závěrečný „odlet“ ze dveří silně připomíná slavný Matrix. Nehledě k nezbytným zpomalovačkám. Stejně jako závěr matrixovské trilogie jsem zmatečný děj nepochopil…
Ve skutečné povídce „Poslední případ“ z roku 1893 nechal Arthur Conan Doyle Sherlocka Holmese utopit ve vodopádu…
Autoři měli zůstat věrni předloze. Takhle se obávám pokračování martýria…