„Vidím zemi, vidím zemi“, křičel z plných plic plavčík Tom z koše hlavního stožáru plachetnice „Mayflower“. Bylo ráno 10. října léta Páně 1620. Radostná zpráva se okamžitě rozletěla mezi stovkou emigrantů z náboženské sekty Puritánů, kteří prchali z rodné Anglie před tvrdými represemi krále Karla I. Stuarta. Zubožení, hladoví a zcela vyčerpání poutníci se už přes měsíc plavili z přístavu Plymouthu přes rozbouřený Atlantik do Nového světa…
„Fuck“, zvolal náhle pastor sekty, která svým fanatickým důrazem na čistotu a ryzost víry namíchla všechny katolíky i protestanty v Anglii. Pro své ovečky hledal útočiště v nové osadě Jamestown, která byla v roce 1607 založena v oblasti zátoky Chesapeak ve Virginii, jak nazval území před třiceti lety mořeplavec a dobrodruh sir Walter Raleigh. Pastor, který už si nechal říkat „Otec poutník“ doufal, že zde nalezne nový domov pro své zoufalé souvěrce, kteří přežili běsnění Jeho veličenstva anglického krále. „Fucking Indians“, ulevil si podruhé v životě ctihodný puritán. Podél celého pobřeží, kam až jeho oko dohledlo, se táhla vysoká zeď…
Tu nechal nedávno postavit velký náčelník Powhatan, vůdce všech zdejších indiánských kmenů. Měl už s bílými muži zkušenosti. Před lety jim povolil na svém území stavbu osady. Dokonce v rámci dobrých vztahů s Angličany dvakrát provdal svou dceru Pocahontas. Její druhy muž John Rolf ji však nechal kvůli uctívání nějakého chlapíka přibitého na kříži vymáchat ve vodě a odvezl ji přes moře bůhví kam. Náčelníkovi došla trpělivost. Léta vycházel líným bělochům vstříc, bez jeho pomoci by nepřežili jedinou zimu. Chamtivé a smradlavé osadníky zajímaly jen jakési žluté kameny. Když začali znásilňovat indiánky a zavraždili pár jeho bojovníků, rozhodl se bílé barbary vyhnat silou. Ani se nemusel moc snažit. Jamestown si postavili v bažinách, takže většina z nich zemřela na otravu ze závadné vody nebo malárii. Navíc k němu pronikly zprávy o běloších na podivných zvířatech, kteří vyvrátili mocnou říši někde daleko na jihu a začali pronikat do západních pouští a velkých plání, a také o bílých mužích, kteří jedli žáby a hrnuli se k velkým jezerem na severu…
Powhatan tedy svolal náčelníky všech indiánských národů obývajících prostor od velké řeky, které říkali žabožrouti Saint-Laurent, až po mořský záliv na jihu do Bílého domu. Tak se nazývalo posvátné místo u řeky Potomac. Volbu vrchního náčelníka vyhrál Powhatan až poté, co slíbil, že nechá podél celého východního pobřeží postavit kamennou zeď. Realizaci bariéry, která bude chránit indiány před nelegálnímu imigranty ze západu, nařídil hned druhý den ve funkci. Vyslal rovněž posly ke kmeni Apačů s žádostí, ať postaví stejnou zeď podél řeky, které začali španělští imigranti říkat Rio Grande…
Tamní náčelník jménem Vinettou do Bílého domu vzkázal: „Vinettou být přítelem rudého bratra Powhatana. On postavit zeď. Noha bílého muže nevkročit na území Apačú..“
Howgh!