Když nedávno shořel vzácný dřevěný kostel Božího těla v Gutech z roku 1563, všichni obyvatelé Těšínska, troufnu si říct, že i občané České republiky, to vnímali jako obrovskou tragédii a ztrátu pro region, kde se podobné památky prakticky nevyskytují. Nestydím se říct, že jsem měl slzy v očích. Když pominu románskou rotundu z 11. století, která se nachází v polském Těšíně, jedna stejně stará vzácná stavba by se přece jen našla…
Je jí tzv. Knížecí dům na Mariánském náměstí v Jablunkově, který byl postaven zhruba ve stejné době jako kostel v Gutech! Jeho fasáda se mnohokrát změnila, ale pod ní se skrývá klenot, který je pro lepší představu starší než Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Praze, v němž je umístěno proslulé Pražské Jezulátko. Jablunkovský Knížecí dům byl postaven v době vlády Rudolfa II. Když geniální stavitel Jan Blažej Santini – Aichel začal se stavbou poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jablunkovský Knížecí dům už víc než sto let stál!
Když pominu nezpochybnitelný fakt, jak se k němu město, mimo jiné i pod mým vedením, chovalo macešsky, v úterý 26. 9. 2017 se jablunkovské zastupitelstvo rozhodlo nevyužít více než velkorysou nabídku Moravskoslezského kraje, rozuměj státu, dům za osm u půl milionů koupit, za čtyřicet milionů jej opravit a prostřednictvím Muzea Těšínska zde zřídit Muzeum Trojmezí, zaměřené na historii celého Jablunkovska. Odmítnutím nabídky, poslanci, kteří byli pro Muzeum, nezískali potřebnou většinu, město upřednostnilo zachování prodejny potravin Fabos. V domě o tři sta let starším než Národní divadlo v Praze se tak bude i nadále prodávat máslo či salám, které si Jablunkovan může koupit o pár metrů dál v jednom z desítek obchodů ve městě. Je mi hanba za malost a kulturní barbarství některých zastupitelů města, kteří fakt, že si nevidí dál, než na špičku vlastního nosu omlouvají lokálním patriotismem, aniž by chápali význam tohoto výrazu…
Salám porazil kulturu…
Jen zpovzdálí sleduji, proto můj názor. Každý jsme jiný a každý vidíme stejnou věc jinak, jak tedy zjistit kde je pravda? Pravda se rozumem hledá těžko, moudrý člověk ale ví, že je vždy někde uprostřed, pod tím vším zmatkem a dramatem. Znám na toto téma krásnou moudrou bajku…a jelikož méně je často více, napíšu jen, že pevně věřím, že se najde řešení, které bude dobré pro všechny (jinak to z mého úhlu pohledu nemůže nikdy fungovat).
Vše dobré přeji nejen v tento slunečný den.
Moc nevěřím na: „pravda je uprostřed, řešení dobré pro všechny, zlatá střední cesta, politika středu, jen blbec nemění své názory“ apod. Měli bychom si vždy umět vybrat a za tím si stát.
v cesku mame zastupitelskou demokracii. toto plati i pro obce a mesta. je potreba si odpovedet na otazku zda zastupitele v tomto pripade zastupuji vuli svych obcanu.
Jednu věc nelze Jablunkovským zastupitelům upřít a to mnoho staletí trvající svéraznou gorolskou filozofii. Už v devatenáctém století, při rozhodování kudy povede železniční trať rozhodli, že toho kouřícího satana přece nemohou do města pustit.