Svět je opět v rovnováze. Alespoň ten můj určitě. Po triumfu v Super dží ovládla famózní Ester Ledecká dnes ráno i snowboard. Zatímco první zlato způsobilo šok, a to především v alpském lyžování, kdy česká jezdkyně na prkně zostudila lyžařky specialistky, druhé zlato se tak nějak očekávalo. Kdyby získala „jen“ stříbro či bronz, bylo by to skvělé, akorát bych asi pocitově pajdal…
Má nehorázná subjektivní troufalost vyvolávat touto úvahou dojem, že cokoliv jiného než zlatý double je málo, pramení zřejmě z toho, že se týden mezi závody nekonečně vlekl, což přivedlo mou mysl, která si toužebně přála, ať se to „naší“ Ester podaří, na pokraj zblbnutí. Od včerejšího rána jsem měl sevřený žaludek a narůstající nervozita způsobila, že jsem sledoval hokejovou bitvu s olympijskými Rusy o finále apaticky. Prohru jsem přijal sice jako promarněnou šanci, která se vzhledem ke stavu českého hokeje nemusí dalších dvacet let opakovat, nicméně žíly mi to netrhalo. O biatlonové štafetě ani nemluvě. Za této napjaté situace bych zřejmě přijal i to, že Babiš změnil Českou republiku na monarchii a prohlásil se králem Andrejem I. Agrofertským. Před ulehnutím do postele nezabral ani můj večerníček na dobrou noc – jakýkoliv díl seriálu Teorie Velkého třesku. Musel jsem si vzít diazepam. Moc mi ovšem nepomohl. Ať už jsem si před usnutím v hlavě promítal cokoliv, stejně vše přebíjely myšlenky na to, jak to Ledecká zvládne. Z nějakého důvodu je doprovázel kytarový riff Slashe a zpěv Axela Rose v písni skupiny Guns N‘ Roses „Sweet child o‘ mine“. O půl třetí jsem se vzbudil a zkontroloval, zda Ester prošla kvalifikací, zobnul další „déčko“ a šel spát. I bez budíku jsem vstal před šestou a přesunul se k televizi. Po výhře ve čtvrtfinále jsem se kupodivu zklidnil. Před každým dalším startem jsem pouze směrem k Ester namířil prsty složenými do tvaru pistole s vystrčeným ukazováčkem a řekl „Tohle dáš, holčičko“. A česká holka v robotické kombinéze to dala a „přepsala dějiny“ zimních olympiád. V rozhovoru po historickém triumfu řekla, že jde hlavně o úspěch jejího týmu. Že ona jela jenom z kopce dolů…
Sweet child o‘ mine…