Přiznám se, že jsem inaugurační projev nového prezidenta na živo neslyšel ani neviděl. Kromě toho, že se mi z poslechu pana Zemana i z pohledu na něj dělá nevolno, tak se dostavil efekt zvaný „krasobruslení“. Rodiče tento sport rádi sledovali, ale když jeli „naši“, odcházel jsem do kuchyně, abych neviděl pád po trojitém lutzu. Nezvládal jsem to. Díval jsem se pak záznam, kdy už jsem věděl, že se jízda povedla…
Stačilo mi proto post faktum sledovat ČT24, kde slavnostní událost rozebírali stylem „rozbijanie guwna na atomy“. Po povinné jízdě, kde Zeman mimo jiné slíbil zachovávat Ústavu ČR, aniž by se jejího knižního vydání dotknul (tady bych mu nezazlíval, že na text kašle, spíš potřeboval jakožto roztřesený stařík pevnější oporu), následovala volná jízda. Ihned přišel pád. Nikoliv ovšem na zadek (naštěstí – zlomený krček nedokáže odejít jako cukrovka), ale na morální dno. Prezidentovo poselství národu, které v tento výjimečný státnický okamžik nejvyšší reprezentant naší země sděluje, by se dalo shrnout do věty „novináři medií patřících grázlovi Bakalovi, ale také veřejnoprávní České televize nezasluhují naši úctu a slouží straně TOP 09“. I přes proklamovanou zdrženlivost, kterou slíbil ihned po vítězství ve volbách, se pustil do vyřizování si účtů s těmi, kdo si dovolili jej kritizovat. Místo projevu moudrého státníka, který chce spojovat národ, jak také slíbil, otevřel poklop kanálu a vypustil svůj smrad…
Během projevu se někteří politici zvedli a odešli. Říkal jsem si, zda neodlepí pozadí od Plečnikovy židle určené těm nejvzácnějším přizvaným, také Alex Mynářová. Poté, co svatební svědek manžela smíchal jejího bývalého zaměstnavatele, Českou televizi, s blátem, měla být první, kdo vyskočí jako srnka a dá najevo odchodem ze sálu hrdost veřejnoprávních žurnalistů…
Ke svému nedávnému článku o tom, co by mě nikdy nenapadlo, přidávám další „nenapadlo“. Nikdy by mě nenapadlo, že při pohledu na mstivého staříka plného žluči zavzpomínám na jeho předchůdce povzdechem „svatý Klaus“. Mohu mít a mám k tomu blazeovanému Narcisovi a jeho názorům milion výhrad, ale jedno mu nelze upřít. Pokud zrovna nekradl propisky, zachovával formu nejvyššího ústavního činitele, za kterého se nemusíme stydět. Nechlastal, nehulil, budil zdání kondice, neurážel na potkání své oponenty a ženy, nemluvil veřejně o likvidaci novinářů…
Václav Klaus prostě vypadal jako prezident, nikoliv jako Jabba Hutt ze Star Wars…