Uplynul týden od komunálních voleb a složení vládnoucí koalice ve městě je zatím v nedohlednu. Času dost. Ustavující schůzi zastupitelstva dosluhující vedení města naplánovalo na Dušičky. Po sérii hospodských setkání to vypadá, že bezradný lídr vítězných lidovců čeká, až se vrátí z Bruselu jeho dosavadní mentor Sventek z ODS a řekne mu, co má dělat…
Představa Hamroziho, že se strany bývalé Koalice pro Jablunkov (KDU-ČSL, SNK, ANO, ODS) opět obejmou a vytvoří jednu velkou šťastnou rodinku, je velmi naivní. Vzhledem k tomu, že programové priority měly všechny kandidující strany v zásadě stejné, jejich jediným „průnikem“ je rozdělení postů v radě. Tvrdit opak je pokrytecké. Děje se to na všech úrovních voleb. SNK se v minulosti nechovalo jinak. Teď stojí s dvěma mandáty stranou a autor těchto řádků, její spoluzakladatel a nositel značky, který si přidělil nevolitelné 14. místo na kandidátce jsa lehce vyhořelý, si hraje na rádoby politologa. Není uražený, neúspěch SNK bere na sebe. Je pouze zklamaný z neschopnosti Hamroziho, který i s více než jednou třetinou křesel v zastupitelstvu není schopen říct bude to tak a tak a basta fidli a koalici sestavit. Zatím pouze před zraky nováčků v dresu lidovců mlží a nejasně dumá. Autor si klade otázku, zda je schopen bez berliček vést město? Samozřejmě starosta obviňuje všechny ostatní včetně SNK, s jehož podporou zřejmě počítal. Přitom autor článku mu před volbami opakovaně říkal, že SNK do koalice se stranou prostého miliardáře odvedle nepůjde nikdy, opakuji NIKDY! Muselo to být jasné každému, kdo Jablečno čte. Kupodivu ho čte i Hamrozi…
Ironií osudu je skutečnost, že právě Koalice pro Jablunkov vytvořila zdání, především díky radnímu Sventkovi a místostarostovi Jakusovi, že v čele města stojí rozhodný, schopný lídr a vizionář. Vzhledem k tomu, že městu se relativně daří dobře (jsou peníze, staví se, investuje, získávají se dotace), spokojení občané zdání podlehli. Proč přepřahat koně? Nyní, když unavený spoluzakladatel SNK Jakus odešel do důchodu, není divu, že Hamrozi k sobě potřebuje schopného Sventka, aby mu pomáhal s vedením. Proč však slíbil místostarostu Čmielovi z ANO, je mi záhadou. Vysvětluji si to tím, že ANO má silný tah na branku a nezdravou touhu po moci po vzoru svého vlastníka a Hamrozi má problém říkat NE, obzvlášť když se jedná o kamaráda….
Takže po týdnu je jasné pouze to, že SNK striktně odmítá v Jablunkově etablovat ANO, protože Babiš ohrožuje demokracii v Česku, Sekula s Čmielem (ANO) zase nechtějí spolupracovat s ČSSD, které nechtějí ani sami lidovci. Mezi tím se motají jak Maďar v kukuřici Kulková (Współnota) a Goryl s Gawlasovou (NaS), kterým Hamrozi slibuje za podporu hory doly černý les. Přitom lidovci a socani by si v klidu vystačili s třinácti mandáty sami. Problém je pouze v tom, že Hamrozi se bojí schopné a pracovité Chybidziurové na postu místostarostky, které by jej nešetřila jako Jakus se Sventkem. A tak po týdnu stojí proti sobě dvě vojska. Lidovci, ANO a ODS s 11. mandáty a ČSSD, SNK a zatím Kulková s Gorylem, který tvrdí, že byl podveden, protože mu nikdo neřekl, že NaS je Gawlasova strana, což bylo všem ostatním jasné. Těch je dohromady devět. Někde mezi nimi se pohybuje Gawlas potažmo Gawlasová…
Kdyby si lidovci a spol. k sobě přizvali půlku NaS, měli by dvanáct mandátů. S tím už se vládnout dá, pokud nebude Sventek lítat do Bruselu a omezí svůj byznys. Popravdě, Evy Gawlasové je mi líto, je to fajn ženská, která se nechala vmontovat do něčeho, co je mimo její kontrolu. Možná si teď v duchu říká „Proč jsem si raději nevzala Pištu Hufnágla?“…
Jako mizerný prognostik to vidím takto. David Sventek usmíří lidovce s ČSSD (Katka bude na Jirku hodná), přesvědčí ANO, ať se vzdají nároků na místostarostu (nemají pro to ani racionální argument, ani mandáty) a akceptují socany, Renáta (Poláci potřebují být na straně vítězů, chápu to) s Jurkem a Evou se také přidají. A opozici utvoří dvoučlenné SNK:-)
Uvidíme, pravil slepý…
Konečně člověk aspoň trochu vidí do zákulisí.
Stejně to je zajímavé. Každý koho znám, tak ví nebo aspoň tvrdí, že Hamrozí je dorý člověk, ale jako starosta se nehodí, že prostě nemá ty správné kule na to, aby řekl jasné NE nebo jasné ANO. Nemá dlouhodobější vizi, jen každému přikyvuje. Prostě se snaží s každým vyjít za dobře. To se určitě hodí třeba v sociálních službách, ale v politice to není úplně ono. Ať už máte úmysly sebelepší. O to víc mě překvapil výsledek preferenčních hlasů. A o to méně mě překvapuje aktuální situace.
Je pravda, že Hamrozi není špatný člověk. Ale rovněž je pravda, že to rozhodně není rozený šéf. Chce s každým vyjít a přitom se spoléhá na někoho, kdo ho nějakým způsobem vede a radí mu, co má dělat. A takto má svoji pozici zastávat starosta města? NE – jednoduchá odpověď. Starosta neustále se opirající o berličky tvořené z rad někoho schopnějšího, to není starosta. To je zmatený chlapec, který neví, co má vlastně dělat. Což o to, člověk to může být dobrý, ale svou dobrou energii by měl naplno věnovat třeba do své rodiny a do svých nejbližších. Pokud už má potřebu někomu pomáhat (což ho nejspíš ke kandidatuře vede) ať raději pomáhá nebo je přímo zaměstnán tam, kde je dobro a čistě humanistický přístup gro dané profese. Tím ovšem nechci říci, že by snad starosta neměl být dobrým člověkem. To by měl. Ovšem, měl by být jistý, v mnohém spoléhat i sám na sebe a hlavně měl by být schopný říct NE či ANO. Žádné: „Nooo, tak uvidíme, něco se s tím určitě udělá“ .
Je dobré číst tyto řádky, protože bez toho bychom netušili, že už došlo k nějakému přislíbení postu místostarosty. Toto zjištění mě pobavilo. Až si neodpustím smajlíka odpovídajícímu mému překvapení: =D
Stejně tak narážka Evu, jejíž kandidatura (a na postu jedničky!) mě vůbec celkově velmi pobavila. Eva je fajn, všichni ji známe, ale sakra, tohle je trapné. Zvláště když to vypadá tak, jakoby k sobě do strany „natáhla“ své kolegyně z práce. Nezbývá mi nic než si nad tím povzdechnout ve velkém a pořádně zakoulet očima.
Kdoví jak to všechno dopadne. Ale v určitých fázích života bychom měli projít důkladnou sebereflexí. A to nemyslím tu, která by měla být na pořadu každého našeho dne. Spíše sebereflexi, díky které si uvědomíme, že na určité věci prostě nemáme. Jako třeba, že všichni nemáme na to být v politice.
Má úcta.