Psal bych o tom dříve, ale styděl jsem se. Musel bych přiznat, že dokud nás v půlce loňského prosince Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nevaroval před užíváním softwaru a hardwaru společnosti Huawei, neměl jsem tušení, že taková firma existuje. Chvála nevědomosti. Teď už vím, že nás může nějaký soudruh z Pekingu zmáčknutím čudlíku přenést do doby kamenné. A že jediným místem v ČR, kde se bude svítit a topit, zůstane Pražský hrad…
Kdyby se mě někdo před měsícem zeptal, co je to „Huawei“, tipnul bych si, že je to havajská sopka na šest nebo pobídnutí koně japonsky. Stejně tak jsem netušil, co je to 5G, které s asijským ekvivalentem našeho koňského citoslovce nějak souvisí. Popravdě, neměl jsem tucha ani o 4G, 3G, 2G ani 1G. Věděl jsem pouze o existenci bodu G. S touto zásadní informací jsem si posledních třicet let vystačil. Pokud by společnost Huawei díky novým technologiím a s podporou dementních politiků dosáhla toho, že sofistikovanější a rychlejší přenos dat zintenzivní prožitek stimulace bodu G pětinásobně, pak se obávám o osud celého světa! Šlo by o bezprecedentní útok na naši civilizaci, neboť by mužů nebylo třeba. Zůstaly by jen spokojené a rozesmáté ženy, který by ovládali soudruzi z Číny…
Komunismus by definitivně zvítězil a nastal by ráj na zemi. Karel s Vladimírem měli pravdu…
Buď, anebo jsem tuto zapeklitou kauzu s firmou Huawei nepochopil…