Už staří Řekové si kladli filozofickou otázku, co bylo dřív. Slepice nebo vejce? Podobný problém se řešil před sto lety na Těšínsku, až z toho vypukla v lednu 1919 Sedmidenní válka mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem. Spor skončil rozdělením bývalého knížectví v červenci 1920. Hranice nabyla konečné podoby až v únoru 1959…
Je legrační, že smrádeček po konfliktu, který byl z globálního hlediska pšoukem, nevyvětral ani po sto letech. Mnozí zdejší Poláci mají v ústech pachuť jakési křivdy, zvlášť když je dráždí poturčenci horší Turků, tedy zdejší“ Češi“ s polskými kořeny, na které tak nějak zapomněli, nebo nejrůznější Majerové, kteří v podivné víře slonů v porcelánů stavějí pomníky Šnejdárkům. Totéž samozřejmě platí i naopak. V polském Těšíně stojí pod zámeckým návrším pomník padlým legionářům z ledna 1919, přičemž ta ženská nahoře máchá výhružně mečem na Česko. Přitom pravda je jen jedna. Toto ovšem platí jen u nás doma, kde ji má moje žena. Co se týče Těšínska, každá strana si ji vykládá po svém…
Po první světové válce argumentovala česká strana tím, že Těšínsko bylo od roku 1327 součástí zemí Koruny České, a to i v rámci Rakouska – Uherska, polská strana zase tím, že převážná část jeho obyvatel se hlásila k polské národnosti. Území obsadila v listopadu 1918 polská armáda, o tři měsíce později vyhlásil Polský stát volby do Sejmu, které se měly uskutečnit také v těšínských obvodech. Akt byl v rozporu s prozatímní dohodou o rozdělení bývalého knížectví. Československo nechtělo přijít o část Košicko-bohumínské dráhy a Ostravsko-karvínský uhelný revír. Začal sedmidenní konflikt. České legie měly převahu, neboť pro Polsko byla prioritní válka s bolševiky o části Ukrajiny, Běloruska a Litvy, historická území bývalého polského království. Padlo cca 50 Čechů a 100 Poláků. Ani jedna ze stran si nebrala servítky. Čeští legionáři brutálně popravili dvě desítky zajatých polských vojáků v Žibřidovicích a ve Stonavě. Poláci zas odvlekli na pět set Čechů do internačního tábora u Krakova, kde čtyři desítky z nich zemřely. Češi válečný zločin přiznali, zmínku o druhém jsem ovšem v polských zdrojích nenašel. Tolik objektivně-subjektivní pohled Čecha s polskými kořeny na sto let staré události.:-)
Česko – polské spory a kousíček místa na mapě světa jsou vlastně legrační. Co bylo dřív? Žijí a žili tu Slované, před nimi Germáni, kteří vystřídali Kelty. Před nimi tu hospodařili neznámí neolitičtí lidé a ještě dřív zde lovili mamuty pravěcí Kromaňonci. Nárok by mohli vznést také Neandrtálci, kdyby žili. Oháněli by se nálezem čelisti jejich dítěte v jeskyni Šipka. Hominidi, ať už rozumní či méně nerozumní přišli na Těšínsko z východní Afriky. Není proto divu, že do Evropy migrují lidé z oněch končin. Byli tu dřív. Měli bychom se smířit s tím, že jsme byli původně tmavé pleti a že pravda o Těšínsku bude navždy dvojjediná…
Odpověď na dilema, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce, je jednoduchá…
Byl to kohout