Příjemná letní oddechovka Yesterday kombinuje legraci, romantiku, hudbu i fantasy. Výsledek je lahodný a osvěžující jako domácí malinová limonáda s mátou a limetkou. Nejen, že jsem se dobře bavil, ale film mi připomněl, proč jsem vždy miloval Británii…
Originální příběh staví na tom, že při jakémsi planetárním blackoutu lidé zapomněli, že existovali The Beatles. Jejich písně nikdo nezná. Jediný člověk na Zemi, který nezapomněl, je zkrachovalý hudebník Jack. Ten brzy zjistí, že melodie Hey Jude, Let It Be, Help, Yesterday a další jsou geniálně nadčasové, což uzná i Ed Sheeran hrající ve filmu sám sebe. Z Jacka se stane díky sociálním sítím nejslavnější skladatel hitů na světě. Popularitu si však neužívá, neboť jej trápí lhaní fanouškům a především milované Ellie. Nakonec však pochopí, že All You Need Is Love. Stinnou stránkou příběhu je fakt, že lidé rovněž zapomenou existenci Coca Coly, Harryho Pottera a hlavně cigaret. Británie a Beatles jedno jsou. Jsem schopen z fleku vyjmenovat třicet písní „brouků“, bohužel Sheeranovu ani jednu. Jasně, starý páprda…
Britové bránili víc než rok samojediní Evropu před Hitlerem, dali Evropě a světu vědce, vynálezce, spisovatele, hudebníky, suchý humor a schopnost s rozvahou a klidem odolávat chaosu. Velká Británie spoluvytvářela evropanství dávno před vznikem Evropské Unie. A teď naše společenství rozumu a míru zmatečně opouští díky egoistickým prospěchářům v čele s prolhaným blonďatým kašparem, kteří vykreslili EU jako nepřítele. Kde zůstala pověstná rozvaha a klid? Co se to děje s Británií, kterou jsem tolik obdivoval?
Hned po skončení filmu jsem si vzpomněl na scénu z filmu Láska nebeská, kdy se Hugh Grant, co by britský premiér, postaví nebojácně povýšenému americkému prezidentovi…
„Pan prezident (v tomto případě premiér Johnson) povýšeně ignoruje vše, na čem záleží. Británii. Možná jsme malá země, ale významná. Země Shakespeara, Churchilla, Beatles, Seana Conneryho a Harryho Pottera. Přítel, co nás zastrašuje, už není přítel“