V čase 6:47 dorazil český premiér Babiš na Národní třidu a položil kytici k pamětní desce 17. 11. 1989. K místu, kde byli před třiceti lety brutálně zmláceni studenti, což spustilo řetěz událostí zvaných Sametová revoluce, která povalila totalitní režim a přinesla naší zemi svobodu a demokracii…
Učinil tak potupně a zbaběle v době, kdy ještě jeho příznivci a voliči sladce a nedělně spinkali. Pochybuji, že si některý člen hnutí ANO přivstal, aby se podíval na svého šéfa v živém vysílání. Nebýt nabušených chlapíků z ochranky a policistů, kteří jej obstupovali, vypadal by jako zloděj, který se přikrádá za ranního šera vyloupit trafiku. Společnost mu dělali jeho věrní ministři Benešová, Schillerová a Havlíček. Zvukovou kulisou počínání jim byl pískot a výkřiky jako estébák, srab, hanba a jiné milé výrazy. Doufám, že obrázky, kterak se naši přední ústavní činitelé bojí uctít výročí Sametu v důstojnějším čase, odvysílají zahraniční média, jenž včera monitorovala dvou set padesáti tisícovou demonstraci proti Babišovi a Zemanovi na Letné. To prezident, který tvrdí, že v onu osudnou chvíli před třiceti lety na Národní třídě byl mezi študáky také, raději slaví v oblacích kouře ukryt na Hradě. Jaký to rozdíl mezi Českem a Slovenskem. Zuzana Čaputová by mohla kráčet středem špalíru nadšeně skandujícího davu třeba odpoledne či večer, kdy bude Národní třída zaplněná lidmi. Smutný obraz toho, kam jsme se po třiceti letech po pádu komunismu dostali. O něco odvážnější sociální demokraté přišli s kytkami aspoň v osm. I tak sklidili pokřiky jako „Hanba“ či „Paktujete se s mafií“. Zajímalo by mě, který z premiérů států západní Evropy by se takto ustrašeně připlížil s pugétem k památníku jednoho z nejvýznamnějších státních svátků své země?
Mikuláš Minář, předseda spolku Milion chvilek pro demokracii, který včerejší obří demonstraci na Letenské pláni v Praze pořádal, počastoval premiéra krásným, českým a sametovým výrazem. Řekl, že Babiš je bábovka…