Hrčavské rozfoukávání ohně rozkolu mocichtivými lidmi

Světové muzeum bible, nejvýchodnější bod Česka, prales Mionší? Obce na Jablunkovsku se předhánějí v aktivitě, jak se zviditelnit turistům, ale málo platné, dnes suverénně vede v popularitě Hrčava. A to nejen díky Trojmezí, místu styku hranic třech států. Rázovitou izolovanou dědinu proslavil její starosta Marek Sikora v barvách Hnutí ANO a jeho podnikatelsko-politické aktivity.

Hrčavu jsem poprvé navštívil v létě 1988, kdy jsem polským Fiatem 125 zdolal skoro třináct kilometrů a dvaapadesát zatáček po silnici z Mostů u Jablunkova, komunikaci postavené teprve v roce 1965. Okamžitě poté, co jsem zaparkoval před Jednotou, měla zdejší prodavačka nutkání vyběhnout od pokladny a informovat cizince, že zde žijí pouze Češi. Nacionalismus v místě, odkud jsem přes údolí hleděl na domky v Polsku, mě překvapil. Šlo jistě o pozůstatek událostí dělení Těšínska v letech 1918 až 1920. Tehdy se patrně pod vlivem místního učitele a člena slezské plebiscitní komise Smyczka, dědy známého režiséra, probudilo v gorolech mluvících „po naszymu“ češství a v roce 1924 se tato původní část polské Jaworzynki stala součástí Československa. I dnes se většina z dvou set šedesáti občanů hlásí k české národnosti. Výspa na nejvýchodnějším místě Česka, kam se dalo normálně dojet, když nepočítám lesní cestu z Bukovce, až v půlce 60. let minulého století, se stala cílem všech možných etnologů hledajících zbytky kulturní autenticity v jinak socialistické uniformitě.

Dokud se z tamní Cyrilometodějské pouti nestala „Matějská“, pravidelně jsme s rodinou a přáteli stoupali z Bukovce na Hrčavu a cestou dělali krátké přestávečky na „pułke“, abychom je nahoře zajedli skvělou zelnačkou. Kouzlo pominulo, Václavák s prodejci kýčů nás neláká. Asi je to normální. Něco podobného potkalo i Gorolski bal v Mostech, odkud třinečtí boháči a politici všeho druhu vytlačili původní nadšence.

Hrčavu v současnosti proslavila partička Babišovců, která využila občanské lenosti a nezájmu místních o věci veřejné. Sikorovi z Písečné, otec a syn, plus jejich zaměstnanci a známí, ovládli jako jediní kandidující obec, které slíbili, že jí bude „ANO, líp“ než za předchozího vedení. Možná už je, podrobný vhled nemám, to přenechám Policii ČR. Trestní oznámení na podezření z vyvádění státních příspěvků na zaměstnávání zdravotně hendikepovaných občanů a podivné hospodaření obce už podali na základě „slavné“ reportáže Seznam zprávy Piráti. V komentáři pod minulým článkem „Gorol Tuztela“ píše, že vyšťoural v katastru nemovitostí, že starosta Sikora alias Sir Cowboy vlastní na Hrčavě pětadvacet stavebních parcel o celkové rozloze téměř čtyři hektary a klade otázku, zdali je koupil od obce a za kolik.

Na reportáž po jejím odvysílání reagoval starosta Sikora, který do kamery přečetl, že jsou to vše jen lži a věty vytržené z kontextu. Na facebooku se následně objevilo video nějakého pana Škalouda, který sice není z Hrčavy, ale má rád zdejší přírodu a kopce. Taktéž mu pohled utíká k textu mimo kameru, z něhož dojemně předčítá o manipulaci lidí, z jejichž pohledu kouká zloba a touha ublížit (?!?). Hovoří také o honu na čarodějnice, o tom, že se někdo snaží rozfoukat oheň rozkolu a kolo nenávisti. Radí, abychom se nenechali vtáhnout do boje, který rozdmýchali mocichtiví lidé (?!?), kteří sledují jen vlastní zájmy. Nemáme se snažit kydat hnůj tam, kde je snaha udržet si čistotu. Pan Škalouda nás také upozorňuje, že nesmiřitelnost může skončit i smrtí. V závěru všechny nabádá k chladné hlavě a úsměvu na rtu. Nic konkrétního, žádná fakta.

Kde už jsem jen podobné bláboly, akorát v českoslovenštině, slyšel?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *