Tretry jsem měl naposledy na nohou v roce 1984. Pak jsem musel s lehkou atletikou kvůli akutnímu zánětu ledvin skončit. Tento fakt mi pomohl zamaskovat skutečný důvod, jímž byly nedostatečné fyzické předpoklady pro zlepšování se v běhu přes překážky. V disciplíně, v níž jsem v žákovských a dorosteneckých letech dosahoval velmi slušných výsledků.
Jinými slovy, se sto sedmdesáti devíti centimetry ve vrcholových překážkách nikdo díru do světa neudělá. A v jiných disciplínách, kde nízká výška u mužů nevadí, jsem nevynikal. Taky mi začaly lézt na nervy monotematické hovory mých kolegů, které se vesměs točily kolem toho, za kolik „to či ono dali“, případně, které svaly je trápí. Ani atletky se mi v osmdesátkách moc nelíbily. Příliš svalů v asexuálních dresech. Přešel jsem na dobývání dívek jiných tvarů prostřednictvím kulturního rozhledu a psaní veršů. Dlužno podotknout, že s podobným úspěchem, jako v běhu přes překážky. Přesto zůstala lehká atletika v mém srdci královou všech sportů. O to víc mě trápí, že letošní bohaté atletické hodování znemožnila koronavirová pandemie. Padly halové mistrovství světa, evropský šampionát, diamantová liga, Zlatá tretra a především olympijské hry, což se samozřejmě týkalo všech sportů. „Já u studánky žízní hynu, žár ohně mám a chladem zuby chvím,“ básnil Francois Villon.
Během víkendu jsem se konečně napil. Nebyly to Chateauneuf-du-Pape ani dvacetiletá skotská (příměr pro čtenáře, autor článku je abstinent), ale i doušek čisté pramenité vody je někdy lahodnější, než všechny ceněné moky světa. Koukal jsem na přenos z mistrovství České republiky v lehké atletice. Odvážně jsem se postavil ženě, která chtěla sledovat Otázky Václava Moravce, a hltal jsem, jak Nikola Ogrodníková poráží v hodu oštěpem Báru Špotákovou, jak Barbora Malíková fantastickým finišem poráží na hladké čtvrtce Ladu Vondrovou, jak Jiří Polák poráží na dvoustovce Jana Velebu nebo jak Radek Juška poráží své loňské zdravotní problémy a skáče do dálky osm set deset centimetrů. Nehledě na to, že současné opálené atletky s vypracovanými těly, s odhalenými vánočkami, s make upem a kérkami vypadají diametrálně jinak než před šestatřiceti lety.
Krása.:-)