Na facebooku jsem našel vtipný komentář fotbalového fanouška po včerejším zápase Česko – Anglie. Zněl „Po dvaceti minutách druhého poločasu jsem šel přebalit malého a musím říct, že do byla stejně kvalitní podívaná.“
Dávám mu za pravdu. Při sledování tohoto utkání jsem několikrát zhřešil vůči druhému přikázání. Jako odborník na kopanou jsem slovníkem kolegů expertů ve studiu ČT sport a Míry Bosáka viděl špatné dostupování hráčů soupeře, pomalou rozehrávku obránců, ze které pramenily zbytečné chyby a odevzdávání balónu. Za těchto situací jsem boží jméno bral nadarmo nejčastěji. Naštěstí vychválení Angličané se před zraky prince Williama taky moc nepředvedli, takže mač skončil pouze nula jedna. Druhořadost českého fotbalu, který totéž předvádí od prvního zápasu, zastínily famózní gól Schicka z půlky hřiště a penalta, kterou proměnil tentýž hráč, přestože v daný okamžik vypadal jak Rocky Balboa po posledním kole v ringu. Po těchto momentech jsme se cítili jako mistři Evropy.
Popravdě ani jiné zápasy zatím příliš branek a emocí nepřinesly. Tedy pokud nepočítám hrůzné oživování dánského hráče v přímém přenose. Podle komentátorů úžasní Angličané střelil zatím jen dvě branky, sledovat hru Španělů bylo útrpné, o Polácích vedených loňským nejlepším fotbalistou světa Lewandowskim ani nemluvě. Jako letitému fanouškovi squadry azzury, Dánska a od roku 2018 také Walesu mi to může být fuk, přesto koukat dvě hodiny na zápasy avizované jako atraktivní, např. Španělsko – Švédsko či Anglie – Skotsko, které skončily nula nula, je mrháním času. Seriál Ulice přináší vice vzruchu. Prý. Nevím. Říkává to maminka, která viděla všech dosud odvysílaných 4075 dílů.
Co se Eura 2020/2021 týče, uvidíme, zda pod tlakem play off přece jen nepřibude branek. Dnes končí základní část. Budu samozřejmě fandit našim slovanským bratřím.
Bohužel, schizofrenní pro mě bude sobota. Velšani hrají s Dány. Proklatě…