Nevím, co cítí Američané ve chvíli, když si znovu pouští seriál Přátelé počínaje první řadou do sedmé, když se v některých záběrech objevují věže světového obchodního centra. Určitě jim to rve srdce. Je to podobné, jako kdybychom se dívali na jakýkoliv český film, ve kterém by se vyskytoval Karlům most. Ikonická památka, jeden ze symbolů země, která by dnes neexistoval, protože by ho islámští fanatici vyhodili do povětří i s davy turistů.
Hrůza, šok a bolest umocněné přímým přenosem se odehrály přesně před dvaceti lety a odstartovaly události, které změnily svět. Moudré hlavy tvrdí, že Usáma bin Ládin, vůdce Al-Kajdy, plánoval tímto spektakulárním útokem na Dvojčata, Pentagon a Kapitol (díky statečným cestujícím nezdařeným), tedy na první velmoc světa, odstartovat jakýsi celosvětový džihád a podnítit islámské fanatiky na celé planetě k útokům na euroatlantickou civilizaci. Byla to jakási muslimská analogie výstřelu z Aurory a zteč Zimního paláce. Na rozdíl od komunistické revoluce, za kterou zůstaly desítky milionů mrtvých, se stal, až na tragické výjimky, jako útoky v Madridu či Londýně, pravý opak. Do měsíce vtrhla americká armáda spolu s Brity a dalšímu spojenci včetně České republiky do Afghánistánu s cílem zničit tamní islamistický režim Talibánu, který poskytoval Usámovi a Al-Kaidě bezpečné zázemí a základny pro výcvik teroristů. Po dvaceti letech je však Talibán zpět a USA a spojenci zemi velmi nedůstojně opustily. Autor článku se pokusí jako generál po bitvě zamudrovat na téma alternativního řešení aneb Jak to vidí on. Předem se omlouvám vzhledem k dnešní pietě za provokativní pohled.
Útok na Afghánistán, jehož důvodem bylo zničení Talibánů a chycení arcilotra, byl bezpochyby správný krok. USA musely ukázat sílu. Dál už se můj pohled různí. Talibán měl být poražen důsledně a co nejrychleji do posledního vousáče s placatou vlněnou hučkou na hlavě, s kalachem v ruce a v hiphopových gatích. Uznávám, že když nemají žádnou uniformu, tak jsou bojovníci zaměnitelní. Koneckonců i Usáma, kdyby se oholil a potetoval, tak by vypadal jak Jiří X. Doležel. Hnutí se mělo vymýtit i s kořeny, Spojenci měli postavit pár nemocnic a škol, vytvořit nějaký tučný fond na obnovu země, a po dvou třech letech odejít. A nechat Afghánce, ať si doma bačují sami. Demokracie není univerzální model vlády pro všechny pozemšťany. Když ji nechápou ani čeští voliči ANO a SPD, jak ji mají pochopit negramotní Paštunové, žijící stovky let v rodových klanech v horských údolích. Zcela určitě se neměl vystavovat bianco šek jakékoli tamní vládě. Pravda, rozvrat země, kde ještě se sedmdesátkách panoval relativní klid načali komouši ve snaze nastolit v Kábulu rudý ráj na zemi. Rozvrat Afghánistánu za cenu tisíců obětí dokonali Američané a jejich spojenci včetně nás. Krom toho Usámu zlikvidovalo komando v Pákistánu, v zemi, která se tváří jako spojenec USA., kdykoliv se jí to hodí.
Útok z roku 2003 na Irák, který neměl s tragédií z před dvaceti lety ani s Al-Kajdou nic společného, rozdrbal Blízký Východ definitivně. Upachtěná snaha zdůvodnit odstranění diktátora Saddáma byla nevěrohodná už tehdy. Komisaři hledali nejprve jaderné, pak chemické zbraně, možná ty, které USA dodaly Iráku během války s Íránem sami. Po obsazení země našli rádcové ze CIA kulové. Teror vůči vlastním obyvatelům je mnohonásobně větší v Číně, ale ta má atomovky a vyrábí drtivou většinu mikročipů pro všechny chytré přístroje na světě. A nemá bohatá naleziště ropy. Vzhledem k tomu, že posledních pár desetiletí se vše na světě točí kolem toho, aby měl farmář Joe z Kentucky levnou naftu, těžko si lze představit jiný důvod pro útok na Irák, než byla právě ropa. Válka v Iráku odvrátila pozornost od Talibánu, který se opět vzchopil, eskalovala tisíciletý konflikt mezi sunnity a šíity, což v konečném důsledku vedlo ke vzniku Islámského státu a krvavému teroru. V zemích tzv. Úrodného půlměsíce, kde se zrodila lidská civilizace, dnes panuje nekončící válečný chaos, strach, bída, útisk žen a migrace.
Talibové, kteří v rámci práva šaría vrátily ženy do středověku bych nevěřil ani Salám Alejkum. Na druhé straně mohou ve snaze o mezinárodní uznání opáčit, že islámské náboženské právo s drakonickými tresty platí v Saúdské Arábii, v Pákistánu nebo v Íránu. Či dokonce v Kataru, kde příští rok proběhne mistrovství světa ve fotbale, nebo v Spojených arabských emirátech, kam se jezdí turisté ze zemí spojenecké koalice, která válčila dvacet let za nastolení demokracie v Afghánistánu slunit.
Jaký generál po bitvě? Polní maršál!