Včera na ČT24 proběhla předvolební debata moravskoslezských lídrů sedmi stran a seskupení s potenciálem dostat se do sněmovny. Se zájmem jsem klání sledoval. Výživná podívaná, neboť se před moderátorem Řezníčkem sešly těžké váhy. Šest stávajících poslanců a jeden expolicajt z Přísahy.
Hlavními tématy byly Česká pošta, Covid, korupce, podpora podnikatelům a energetika. Odpovídali Černohorský (PirátiStan), Komárek (Přísaha), Luzar (KSČM), Okamura (SPD), Stanjura (Spolu), Vondrák (ANO) a Zaorálek (ČSSD). Pirát byl argumentačně dobře připravený, kompetentní a slušný. Nikomu neskákal do řeči, čekal, až jej moderátor vyvolá. Žák, kterého by si přála mít ve třídě každá učitelka. Komárek sice také nevyrušoval, ale působil dojmem čtverkaře, který látku nestíhá. Navíc jej dokonale setřel rázný a připravený komunista Luzar, když ocitoval při debatě o korupci heslo Přísahy „Jdeme zastavit rozkrádání“ a otázal se Komárka, co tedy ještě jako elitní policisté za peníze daňových poplatníků celé ty roky dělali. Demagogický a útočný Okamura, několikrát usvědčen Řezníčkem ze lži, naopak skákal do řeči každému včetně moderátora a bylo vidět, že si náš kraj, co by Pražák, vybral zcela účelově. Což mu otloukl o hlavu matador a pamětník modrých kmotrů Stanjura. Od něj se argumentační kompetentnost očekávala. Tu umně využil a přidal rozmáchlá gesta rukama, čímž málem propleskl vedle stojícího Vondráka. Dva lídři vládnoucích koaličních stran se ocitli v trvalé defenzivě, což každý z nich řešil po svém. Poslanec a hejtman Vondrák se vykrucoval a velmi chabě obhajoval neobhajitelnou politiku svého bosse Babiše s tím, že on se soustředí především na kraj. Zaorálek, ve sněmovně od roku 1996, se přímým odpovědím spíše vyhýbal, zato se tlaku bránil útokem na ostatní s tím, že po nich požadoval fakta, nikoliv domněnky. Především v případě Okamury, se kterým na sebe štěkali nejvíce, měl většinou pravdu.
Resumé? Spřísahanec Komárek se vůbec nechytal, Okamura omílal, že bojuje za „slušné lidi“, cílovkou však byli méně vzdělaní xenofobové. Vondrák s postojem „já nic, já muzikant“ a rozhořčeně ublížený Zaorálek vypadali, jak nevlastní bratři v propoceném triku. Co se týče zástupců protibabišovského bloku, tak na mě Pirát působil trochu nepirátsky. Zůstává otázkou, zda v Česku, kde poslední roky vyhrává prolhaný fízl, kterému vše prochází, ono „se slušností nejdál dojdeš“ zapůsobí. Něco podobného platí pro Stanjurovo lehce přehlíživé poučování. Kdybych debatu poslouchal v rádiu a neznal stranickou příslušnost ani hlas diskutérů, tak bych z hlediska osobnostní dominance, připravenosti a kompetentnosti vyzdvihl nejvýše komunistu Luzara. Kupodivu, ani jeho názory na daná témata mi nebyly cizí. To jsou paradoxy, pane Vaněk…
Volám však Piráty a Stan. K prvním léta inklinuji, Bartoše znám osobně a věřím mu, krom toho mi vyšli i se STANem ve volební kalkulačce. A starostou jsem byl šestnáct let. Co dodat? Zbývá jen držet palce.