Dnes načínám osmý rok existence blogu Jablečno. Vyvažuji jím svou duševní rovnováhu, bavím sám sebe a občas také čtenáře. Když vyšel 23. listopadu 2014 první článek, mou největší obavou bylo, že nestačím nalézat další témata. Uběhlo sedm let a mám pocit, že jsem se ocitl ve stejném bodě…
V covidových časech jsem se nějak zacyklil. Původní rozmanitost témat se scvrkla na můj osobní boj proti politikům typu Zeman, Babiš a nově Fiala a proti odmítačům očkování. Tento boj nazval jeden čtenář provaxinační kampaní s lidskou tváří a s totalitními manýry k opačným názorům. Možná má pravdu. Nevím. Jako kdybych si nemohl pomoct. Moje rádoby vtipná mravokárná střelba názorů rovnou od pasu zřejmě dosáhla obdoby gravitační singularity, což je bod v centru černé díry s nekonečnou hmotností a gravitací, která je tak mocná, že brání čemukoliv včetně světla tuto oblast opustit. Filmově řečeno jsem se Ztratil v překladu jak Bill Murray v ultramoderním, nicméně anonymním a odcizeném Tokiu.
Což mi připomíná, že božské Scarlett Johansson bylo včera třicet sedm. Hrozná zpráva 😊