Včera v Bílém domě americký prezident Donald Trump slavnostně převzal od vůdkyně venezuelské opozice Marii Cariny Machadové Nobelovu cenu za mír, kterou ji loni udělil norský Nobelův institut. Přece ukončil osm válek, včetně té mezi Albánií a Ázerbájdžánem. Co na tom, že ocenění nelze převést na jinou osobu nebo sdílet, hlavně, že ji mám! Odpudivá oranžová lidská bytost tímto absurdním krokem definitivně stvrdila světu, že v čele nejmocnější země na planetě stojí imbecil. Jeho nepřiznaný český syn Filípek, který si vytrucoval funkci „neministra“, si určitě řekl „až jednou vyrostu, budu jako táta“.
Kolik mezinárodních i domácích práv a zákonů musí ještě oranžový blb porušit, kolik amerických občanů musí jeho republikánská milice ICE (Immigration and Customs Enforcement) zastřelit, než jeho voličům docvakne, že to jejich vůdce nemá v hlavě v pořádku? Myslím, že i voličům nové české vlády musí připadat způsob, jakým Trump “získal” vytouženou Nobelovku, jako absurdní s směšný. A to je co říct. Bohužel narcistní ego psychopata z Bílého domu nelze uspokojit jako touhu jeho hranatého synáčka bezobsažnou funkcí, aby dal pokoj. Prezident USA, Venezuely a čerstvý držitel Nobelovy ceny chce také zachránit mír v Grónsku či v Íránu. Prostě všude, kde se dá, jen ne na Ukrajině.
Letos v červnu uplyne sto padesát let od slavné bitvy u Little Bighornu, v níž bojovníci Lakotů (Siouxů), Šajenů a Arapahů pobili do posledního muže Sedmou kavalerii narcistního generála Custera přezdívaného Žlutý vlas. Trumpova garda ICE nedávno zatkla a zavřela do vězení při raziích proti imigrantům v Minesotě čtyři Siouxy z podkmena Oglala, tedy ty nejameričtější z Američanů.
Woody Allen v jedné z povídek píše “dotyčný zemřel na kombinaci neštovic a tomahawku v hlavě.”