Na mistrovství světa ve fotbale už zbývá sehrát jen finále. Proti sobě nastoupí řečeno slovy Foresta Gumpa mé nejvíc neoblíbené týmy Španělsko a Argentina. Když vypadly manšafty, kterým dlouhodobě fandím, Chorvatsko s Lukou Modrićem a Nizozemci s Virgilem van Dijkem, tak jsem spoléhal na můj „nej“ tým rytíře od Kulatého stolu v čele s Harry Kanem, kterým fandím snad od roku mého narození, kdy vyhráli titul. Hovno, hovno, zlatá rybko. Dárek k mým kulatinám se nekonal. Po včerejším výkonu zejména v druhé půli semifinále s Argentinou si Angličani ani postoupit nezasloužili. Poté, co dali v pětapadesáté minutě gól, tak přestali útočit a vybudovali před brankou Hadriánův val z obřích obránců a nechali protivníka s krpatým Messim, co se doteď nebyl schopen naučit anglicky, což absolutně nechápu, hrát a dobývat val.  To i Kapverdy do poslední minuty útočily, nemluvě o Egypťanech a Švýcarech, kteří potrápili modrobílou pruhovanou partičku mnohem víc. Fuck you England. Ale možná jde o jakousi pomstu za Číst více………

„Proč jsem vystoupil na summitu NATO v Ankaře jako poslední, když Albánie a Slovinsko vydávají na obranu ještě méně než my?“ Tuto zásadní otázku chce položit premiér Babiš, jako sám řekl, generálnímu tajemníkovi NATO Ruttemu v Paříži na dnešním jednání Koalice ochotných, tedy zemí, které se zavázaly k podpoře Ukrajiny v boji proti ruskému agresi.  Má pravdu, Andrej. Z dvaatřiceti členských zemí Aliance se Česká republika nachází na třicátém místě. Skandální zacházení. Možná to bude ostudou, kterou nám na summitu udělal svou zbytečnou přítomností prezident Pavel, jak řekl Babiš ve svém nedělním „príhovore“ svým lidem. Prý, co tam ten člověk vůbec dělá, ptali se údajně premiéra přítomní politikové. Co já vím? Těžko říct. Třeba byl v Ankaře vítán jako respektovaný vojenský expert, jako jediný generál mezi přítomnými lídry států, který navíc bojoval ve skutečné válce, a bývalý vojenský velitel NATO.  Správná otázka, kterou by měl dnes Babiš položit Ruttemu, zní takto: „Proč jsem byl označen za Číst více………

„Poslal bych ti sto korun, ale dopis u mám zalepený.“ Tenhle vousatý vtípek dokonale vystihuje postoj české vlády k pomoci bojující Ukrajině. Evropské země a Kanada se shodly na iniciativě Seznam prioritních požadavků Ukrajiny, tzv. PURL, v rámci níž budou finančně podporovat národ, který pátým rokem čelí brutální ruské vojenské agresi, kdy muži i ženy umírají na bojišti a civilisté a především děti mrznou v mínus dvaceti v betonových krytech. Jen díky nezlomné vůli ukrajinského lidi si tady můžeme žít jak „punczki w maśle“ (koblihy v másle) jak praví polské rčení a „trpět“ bagatelním zdražením potravin v přecpaných supermarketech. Jen díky pracujícím Ukrajincům ještě nezkrachovala některá odvětví našeho průmyslu. Česká vláda se rozhodla, že přispěje do PURL částkou sto čtyřicet milionů korun!!! To je něco tak ostudného, hanebného, nemorálního, zbabělého a pokryteckého, že je obtížné o tom vůbec psát, aniž by mi nestoupala hladina adrenalinu v krvi a nebylo mi zle od žaludku. Naštěstí mnoha Čechům není Číst více………

Jasně. Fotbal. Střelba gólů? Zatím nic moc. Emoce? Kromě pocitu trapna při zápasech našich fotbalistů, taky nic moc. Pardon, ohromilo mě nasazeni a přímočarost hry Modrých žraloků jak se říká Kapverďanům, a pak jsem měl velkou radost z postupu Anglie, které dlouhodobě fandím. Jejich dramatický zápas s Mexikem zatím hodnotím nejvýš. Mnohem víc prožívám jiné góly. Jako dlouhodobý fanda Ukrajiny mám mnohem větší radost ze zásahů russáckých ropných rafinérií ukrajinskými plameňáky a hejny dronů. Systematické ničení bohatství asijské despocie pomocí propracované strategie a pokročilé technologie s využitím umělé inteligence je fascinující. Poslední zásah obří ropné rafinérie v Omsku, v sibiřském městě dva a půl tisíce kilometrů vzdáleném od ukrajinských hranic bych přirovnal ke gólu kapverdského útočníka, který z levé strany obstřelil argentinského brankáře a vymetl šibenici. Nádhera. Víc než fotbal mě baví sledovat zděšení voličů kremelského vraha Putina, když jim nad hlavami lítají bezpilotniki. Z potěšením sleduji mnoha kilometrové fronty vozidel všeho druhu, které marně čekají Číst více………

Hlavní město Turecka jsem navštívil v červnu 2013. Kromě obludného mauzolea/muzea Mustafy Kemala Atatürka postaveného v severokojeském stylu, kde jsou vystaveny i fusekle tureckého tatíčka Masaryčka, není v Ankaře oproti úchvatnému Istanbulu nic zajímavého k vidění. Přesto se zde úporně válčí. V červenci 1402 rozdrtil v bitvě u Ankary turkicko-mongolský krutovládce Tamerlán osmanského sultána Bejazída I. a srazil jeho říši na kolena, čímž o padesát let oddálil pád Konstantinopolu. V červenci 2026 probíhá bitva o Ankaru na detašovaném kolbišti v Praze. Bitva se vleče už půl roku. Tvrdý střet je veden o účast prezidenta na summitu NATO, který se uskuteční příští týden. Proti sobě stojí vládní vojsko vedené svobodníkem Babišem a majitelem modré knížky Macinkou a hradní stráž v čele s generálem Pavlem. Většinu času měla díky lstivosti a obratnému manévrování navrch vládni koalice, nyní duu svobodník a kripl zasadil tvrdý direkt generál. Babiš s Macinkou jsou na zemi odpočítáváni, ale o KO se nejedná. Boj o to, jestli se Pavel Číst více………

V zemi nachos a drogových kartelů je letos hezky. Na dovču se tam vypravila s výletem do Atlanty i česká fotbalová reprezentace. Trochu si tam také začutali s balónem, nachytali od sluníčka bronz, od soupeřů šest branek a jedou domů. Nikdo od mužstva, které je čtyřicáté v žebříčku FIFA, zázraky nečekal. Asi jediné přání bylo, aby se tam hoši aspoň rvali jako lvi, makali, běhali, jezdili po zadku, prostě aby nám neudělali ostudu. No nic, tak někdy příště… Je fakt, že pro aklimatizaci na zápasy v Mexiku by museli trénovat nejmíň na Sněžce, Atlanta však leží co se nadmořské výšky o sto metrů níž než Jablunkov. Ale i tam, proti Jihoafrické republice, zmátožněli a posledních dvacet minut jako kdyby říkali, tak už nám ten gól, vy kluci černí, dejte, ať máme čas omrknout muzeum Coca-coly. Suma sumárum, nedaří se ani mnohem lepším mužstvům, třeba turecké repre už hlídá pořádek v Kurdistánu, nehledě na to, že na mistrovství Číst více………

Český ministr vlastnící firmu nesmí čerpat dotace z resortu, který sám řídí, nic mu však nebrání sáhnout si pro peníze, které rozděluje jiné ministerstvo. A protože premiér pod sebou žádné nemá, tudíž není ve střetu zájmů, můžou jeho firmy čerpat neomezeně jakékoliv dotace. To je princip novely zákona o střetu zájmů, která dovolí Babišovi vysávat státní pokladnu jak se mu zlíbí. Českem vyplacené dotace Brusel nikdy neproplatí, protože unijní zákon zní jinak a tamní úředníci nejsou blbí. Prostý miliardář odvedle tak bude dál beztrestně okrádat český stát, tudíž jeho občany. Až tak je to jednoduché. To by snad mohl pochopit i hlupák. Opak je pravdou. Sektě Babišovců nevadí, že jejich vůdce je prachsprostý zloděj, který je dokonce tak bezostyšný, že loupí za bílého dne. Po přijetí této novely, kterou sněmovně předloží tupí autíčkáři a proruští náckové, které si Babiš přivedl do vlády jen proto, že nechtěl být odsouzen za dotační podvod, Číst více………

„Mluvil jsem s vědci, s výrobci. Takové zbraně, jaké má Rusko, nepřítel nemá. On toho moc nemá, ale my ano. Větší a lepší. Všechno rychle opravíme,“ válečný zločinec a vrah Putin po ukrajinských úderech na ekonomiku benzinky převlečené za stát halucinoval včera během setkání s vojáky, “ Zvýšíme naše údery na infrastrukturu nepřítele tak, abychom ho odradili od útoků na naše civilní cíle (!!!), snaží se nám způsobit strategickou porážku. Snažili se o to, ale teď si uvědomují, že je to nemožné. Je to nemožný úkol. Ruské síly denně postupují vpřed a brzy dosáhnou osvobození všech území.“ Odpudivý psychopat, jehož třídenní speciální operace trvá déle než první světová válka a způsobila nezměrnou bolest milionům lidí, vykazuje známky zoufalství. Neblabolil kdysi něco podobného Stalinův kámoš Hitler? Nástupce Jozefa Visarionoviče Putin má k pádu a k porážce své koloniální asijské říše, bohužel ještě daleko, nicméně vidět a slyšet „vajgla“ v úzkých je Číst více………

Prvního června 2020 jsem poslal email s rukopisem první detektivní trilogie Trujkunt nakladatelství Argo. Pravdou je, že jsem na tuto prestižní adresu posílal své tři povídky Dwur, Kruhy a Čtverka už podruhé. O pár měsíců dřív zůstal můj drzý pokus bez odezvy. Ostatní nakladatelství většinou odpovídala, že jejich ediční plán je plný, což je eufemismus pro vyjádření nezájmu. Naštěstí jsem zkusil oslovit Argo znovu. Žádná očekávání jsem neměl. Tentokrát však poštu otevřela programová ředitelka nakladatelství Hanka Gelnarová, která svérázný východ Česka znala, neboť její kamarádka pochází z Hrádku a Argo občas tiskne knihy v českotěšínské tiskárně. Přečíst pokus o literaturu čtyřiapadesátiletého chlapíka z Gorolie brala téměř jako povinnost. Dodnes nechápu, co se vlastně stalo. Vesmír se pohnul, štěstí se unavilo a sedlo si… Přesně před šesti lety v čase 14:09 mi přišla odpověď: Dobry den, Vzala jsem si rukopis na vikend a uz mam precteno a mrzi me, ze jsem si vytiskla jen jednu knihu. Číst více………