Vidím zemi…

Tišice u Neratovic, opevněná osada germánských Langobardů, libovolný večer roku 515 po Kristu. Stavení místního kmenového vůdce Rodulfa. Vchází jeho pucflek Fritz. Tváří se vyděšeně.

Fritz: „Mein Führer, nesu špatné zprávy. Z východu se k nám valí zástupy migrantů, u Königgrätzu přebrodili Elbe, jsou jich tisíce“.

Rodulf: „Scheisse katze! Co je to za verbež?“

Fritz: „Slyšel jsem, že si říkají Slovani či Sklavini, nebo tak nějak. Jsou otrhaní a hrozně smrdí!“

Rodulf: „Co je to za nesmysl, mein Gott? V životě jsem o nikom takovém neslyšel! Z které zadnice vylezli?“

Fritz: „Prý z běloruských bažin, mein Führer. Údajně prchají před nějakými nájezdníky ze stepí, ale vážně o tom pochybuji. Jsou spíš jen líní. Někdo jim nakukal, že u nás v Germánii jim poskytneme jídlo a ubytování zadarmo!“.

Rodulf: „Ani omylem!. Ať táhnou tam, odkud přišli. Nikdo je sem nezval. Himl hergot sakrament! Okamžitě svolej bojovníky, je třeba uzavřít hranice!“.

Fritz: „Obávám se, že už je pozdě. Jejich hlavní proud se zastavil pod Ripem, všichni chlastají nějaký dryják ze zkvašených lopuchových listů a nechtějí se odtamtud hnout. Je jich několik desítek tisíc a žádají azyl. Jeden starý otrapa, který si říká Čech, se tak opil, že dokonce vylezl až na vrchol a tam vykřikoval něco o zaslíbené zemi, plné zvěře a ptáků a medem oplývající. Prý, že nemá jméno. Než se ten kořala svalil do mechu, nabádal ostatní, ať zemi pojmenují po něm!“

Rodulf: „Was? Naši Böhmen? Bastardi! Tohle je naše vlast! Obsadili to tu bratranci Markomani a teď jsme tu my, Langobardi. Ale pořád je to Germánie! Starý Marobud se v hrobě obrací!“.

Fritz: „Co budeme dělat, Mein Führer?“.

Rodulf: „Toho ochmelku a jeho kumpány už nechte pod Ripem, beztak nejsou schopni pohybu. Zbytek Slovanů pochytejte a zavřete do sběrného tábora Prag v ohybu Wilt-ahwy. Ať si tam vybudují, zum Beispiel, nějakou osadu. Mě už je to stejně fuk. Náš král Wacho táhne na Itálii. My jsme jen zadní voj. Ať si tu ti Češi hospodaří, jak chtějí. Však ono se jim to vrátí. Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande! Spakuj mi kufr, Fritz, sofort! A hlavně nezapomeň na plavky!

Fritz: „Jawohl, zum Befehl!“