V roce 1996 bylo v Mostech u Jablunkova rušno. Ředitelství silnic a dálnic zahájilo stavbu silničního obchvatu obce, aby tak natrvalo zachránilo občany před zdecimováním kamiony, které se valily po tisíckrát repasované bývalé kupecké stezce středem dědiny. Stejná cesta se tehdy stala osudnou pro slovenského medvěda, kterého neusmrtil myslivec, ale řidič autobusu vezoucí chlapy na ranní šichtu. Ke srážce došlo před hospodou u nádraží. Tato skutečnost možná vysvětluje, proč si šelma nevybrala k přechodu speciální koridor, který se zápalem vytyčili ochránci přírody. S vycpaným nebožtíkem vystaveným na obecním úřadě se pak fotil jistý kandidát do senátu. Zbytečně. Ve stejném roce pak navštívili obec mimozemšťané…
Pár dní po události jsem se vypravil doprovázen ženou na lov senzace. Na stopu jsme narazili v obecním informačním centru, v hospodě U Tauferů. Vedla k očitým svědkům podivné záře. Muž a matka s dcerou nezávisle na sobě popsali velkou, svítící, ostře ohraničenou kouli nízko nad polem. Bez ohně, bez kouře, bez hluku zářila jasným žlutobílým světlem pouliční výbojky. Nehýbala se, prostě tam jen byla. Od půlnoci do pěti ráno. Svědci vypověděli, že nemohli spát, že je nějaká síla táhla z postelí k oknu. Rázem jsme si připadali jako agenti Mulder a Scullyová. Díl seriálu Akta X, epizoda UFO v Mostech, však teprve začínal…
Především matce s dcerou zůstal v očích stále odlesk setkání s něčím, co bylo zcela mimo jejich chápání. Neměly pohled náboženských blouznivců, kteří tvrdí, že zahlédli panenku Marii. Měly strach! Zvlášť poté, co jejich syn, respektive vnuk objevil ráno v poli za domkem kruhy. Agrosymbol v dozrávající pšenici se skládal z pěti kruhů spojených rameny. Vír klasů v kruzích byl polehlý rovnoměrně a připomínal prameny dlouhých vlasů učesané hřebenem. Útvar jakoby někdo v poli vykrojil vánoční formou. Olše sklánějící se nad kruhy měla listy skroucené teplem. Naskočila nám husí kůže. Mozek neposkytoval žádné racionální odpovědi…
Druhé setkání s mimozemskou civilizací přišlo o patnáct let později. Záhadné kruhy se objevily v poli na Písečné nad Městským lesem. Dorazil jsem tam už jako zkušený pozorovatel. Tentokrát mozek naskočil ihned a v doprovodu ironie. Vyslanci z hvězd své poselství ve formě obřích kruhů vyloženě odflákli. Klasy obilí polehávaly chaoticky. Do ostře vykrojené formy daleko. Už jsem začal málem pátrat po ploché desce a hrábích, když se objevili ezoterikové. Drtivá většina z nich viděla agrosymboly poprvé. S vševědoucím úsměvem, nábožně brouzdali kruhy a nasávali duchovní energii. Vzhledem k tomu, že nazítří začínal folklorní festival „Gorol“, poznamenal jsem, že mimozemšťané byli pravděpodobně polského původu. Od inzultace mě zachránil majitel pole, který vjel do obilí kombajnem a bez pochopení k duchovnu začal předčasné žně…
Nutno dodat, že spolehlivé vysvětlení výskytu kruhů v obilí neexistuje. Zastávám teorii ruský autorů vědeckofantastických románů bratří Strugackých. Ve slavném Pikniku u cesty přistáli mimozemšťané neplánovaně na Zemi a zanechali zde různé předměty denní potřeby, jejichž smysl lidé nechápali. Co do inteligence jsme nebyli pro bytosti rovnocennými partnery. Stejně jako pro nás jím není mravenec, který objeví v trávě otvírák na konzervy, jenž se tam válí po pikniku. Nechápe nic a nám je to fuk. Vyhozenou plechovkou od konzervy či otvírákem mravencům rozhodně nesdělujeme duchovní poselství. Podobně je to s tajemnými kruhy. My, lidé, navíc nejsme dost inteligentní ani pro společné harmonické soužití…