„Tak tady máte dva lístky na Avengers, sál 6, poslední řada vpravo, sedadla 11 a 12“, usmívá se paní v pokladně kina kdesi na středozápadě USA: „A k tomu máte dvoje 3D brýle a dvě opakovací brokovnice. Nebo pro slečnu raději něco lehčího? Samonabíjecí pistoli? A co třeba malý kolt? Dobrá volba. Přeji příjemnou zábavu“. Tento způsob ochrany navrhl po nedávné střelbě v kině v městě Lafayette, kde útočník zabil tři lidi a dalších devět zranil, bývalý texaský guvernér Rick Perry. Když má zbraň nějaký pomatenec, co kdyby ji měli preventivně všichni? OK. Promítání animáku o roztomile přihlouplých mimoních se tak může změnit v masakr horší než na tržišti v Bagdádu…
Přístup „světového policajta“ k násilným trestným činům končícím smrtí je přinejmenším zvláštní. Od 11. září 2001 vynaložila americká vláda stovky miliard dolarů na prevenci proti terorismu včetně zásahů do soukromí, kdy tajné služby čtou SMS zprávy i eskymáckému hlídači psích spřežení na Aljašce. A to nepočítám dvě zbytečné války, které stály životy další tisíce lidí a zapříčinily vznik Islámského státu. Strýček Sam hledí za hranice a nevšiml si, že stojí po kolena ve vlastních lejnech. Jen od útoků na newyorská dvojčata bylo na území USA střelnou zbraní zavražděno 150 tisíc Američanů! To je třikrát víc, než kolik jich padlo ve Vietnamu. Člověk nemusí být genius, aby přišel na to, proč se v zemi svobody tak rádi a často mordujou. Ústava zaručuje i psychopatům možnost hrát si na Buffalo Billa či Calamity Jane, zvlášť, když si kvér koupí u stánku s hot dogy. Jen v samotném Detroitu bylo v roce 2012 zavražděno 384 lidí, což je stejný počet jako v celém Španělsku, které má ovšem 48 milionů obyvatel. Od počátku roku došlo v USA už 207 případům hromadné střelby. Podíl džihádistů je minimální. Chudák Obama se snaží omezit prodej zbraní marně. Zato detektivní seriály Kriminálka Miami, Las Vegas či Stetson City nemají nouzi o náměty…
Strach z méně známých zemí do nás naočkovala média. Vidíme svět skrze sugestivní fotografie a palcové titulky. Podle statistiky UNODC (United Nations Office on Drugs and Crime) z roku 2012 je kupodivu v Tunisku bezpečněji než v České republice. Tedy pokud se turista neprochází po půlnoci křivolakými uličkami starého Tunisu s pěti zlatými řetězy na krku a s namalovaným tečrem na čele. S počtem 181 vražd za rok jsme dokonce předstihli Somálsko nebo Libyi! Což se mi zdá až podezřelé. Možná tam mord znamená něco jiného než u nás. Pokud své oběti netrefíte do hlavy odjištěným granátem, neusmažíte je na rožni nebo jich neodpravíte víc než pět, vše ostatní se počítá za pouhé ublížení na těle…
Statistikám v počtu vražd na počet obyvatel suverénně vévodí Honduras, následován dalšími státy Latinské Ameriky. Na opačném konci se nachází Island, kde v roce 2012 pouze selka Guðrún Eva Mínervudóttir bacila svého manžela Halldóra mraženou treskou do hlavy. Nulu má na kontě Monako, kde všichni sedí v kasinech nebo se válejí na pláži. A našeho lobbistu Rittiga tam může do břicha bodnout leda hladový komár…
Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) je životu nebezpečnější vydat se na zábavu do Mostů u Jablunkova než do libyjské vesnice pro kokos. Na druhé straně, v Detroitu do kina na Mimoně raději nechoďte. Zaprvé, nějaký pošuk tam nakráčí s brokovnicí, zadruhé, na CSFD píše o filmu zasvěceně jeden kritik, že je to „zcela tuctový latentně homosexuálně-pedofilně-incestní animák, podporující terorismus a násilí a kriminalitu“…
No, a potym se nie wypij…