Včerejšek měl být oslavou srandy. Milovníci Monty Pythonova létajícího cirkusu prohlásili sedmý leden Mezinárodním dnem švihlé chůze. Když v jednom z dílů slavného seriálu BBC kráčel John Cleese po chodníku střídavě jako čáp a kachna a v ministerské kanceláři přijal Michaela Palina, který žádal o státní grant na zdokonalení své zatím jednoduché švihlé chůze, zrodila se legenda. Scénka The ministry of silly walks vstoupila do dějin srandy. Včera dopoledne vyrazily v Ostravě a Brně do ulic desítky recesistů v černých oblecích s buřinkou a kufříkem v ruce a švihlou chůzi dali najevo, že se nemusíme smát jen jednou týdně u Krause nebo Šípa, protože jinak není nic k smíchu. Je tragickou ironií osudu, že ve stejnou chvíli v Paříži vtrhnuli tři islámští teroristé do redakce satirického časopisu a zavraždili dvanáct lidí včetně osmi novinářů. Také tito fanatici dali svým zrůdným činem něco najevo. Pokud se muslimskému světu něčeho dramaticky nedostává, pak je to smysl pro humor. Především v otázce víry. Katolíkům trvalo stovky let, než díky sekularizaci, česky zesvětštění, dospěli od upalování vtipálků na hranicích ke svobodě slova a satiře. A dokázali tím, že Bůh má smysl pro humor. Církev k tomu došla sice pozdě, ale přece…
Rok začal blbě! Na internetové televizi Stream jsem si proto pustil své antidepresivum – sitcom Kancelář Blaník. Politickou satiru nejhrubšího zrna, která strčí do kapsy i legendární Českou sodu. Nemluvě o Pečeném sněhulákovi, trapasu vrcholové úrovně! Nechápu, proč v této přehlídce nevtipných gagů devalvuje svou značku Jakub Kohák?! Kancelář Blaník střílí do české politiky ráží 500 SW Magnum. Padni komu padni. Praktiky fiktivního lobbisty Tondy Blaníka, který hýbe vysokými figurami od Andreje přes Mirka až po Miloše, jsou motivovány heslem, že to přece nedělá pro sebe! Neklidná kamera, civilnost herců a návaznost na reálné aktuální události vytvářejí dojem, že nejde o satirickou fikci, ale o skutečnost filmovanou skrytou kamerou. Hlášky typu „Já jsem taková svině…ale mám se dobře. Čím větší koláč, tím větší drobky. Žížalo, mazej. Kam teče beton, tam tečou peníze. Jdu kadit!“ brzy zlidovějí…
Spolehlivým lékem proti špatné náladě jsou rovněž skeče mladého francouzského komika, který si říká Norman a vyskytuje se výhradně ve virtuálním prostředí na youtube. Humor o běžných každodenních věcech, milý, laskavý, vtipný…
Další slavná scénka Monty Pythonů „The funniest joke in the world“ pojednává o smrtonosném vtipu, který zabije každého, kdo si jej přečte. První zemře smíchy sám autor nejvtipnějšího vtipu na světě. Jako zbraň jej posléze využije britská armáda, která shodí z letadla na pozice wehrmachtu papírky s anekdotou přeloženou do němčiny. Zabijácký fór vyhraje II. světovou válku. Kdyby tak šlo tímto vtipem vybombardovat Islámský stát a sledovat, jak džihádisty zlikviduje to, čeho se bojí. Smích…
Zatím to ale vypadá, že na zabedňence všeho druhu je humor krátký…