Starozákonný prorok Izajáš popisuje ve své knize, v kapitole 19, jak se Hospodin definitivně namíchnul na bezbožný Egypt. Nejprve jej dokonale rozvrátil, zničil. Když se však k němu lid egyptský obrátí a začne jej uctívat, vyléčí jej. A začne pohoda. „ V onen den povede silnice z Egypta do Asýrie, takže Asyřané budou chodit do Egypta a Egypťané do Asýrie. A Egypťané budou uctívat Hospodina spolu s Asyřany. V onen den vytvoří Izrael s Egyptem a Asýrií trojici; bude požehnáním uprostřed země“. Zkrátka Bůh Izraelitů se s tím moc nepáral. Uvěříš ve mě po dobrém nebo po zlém! Odmítneš, neobměkčí mě ani stádo obětovaných dromedárů. Tato „léčebná“ metoda ze Starého zákona se v regionu udržela. V současnosti akorát Hospodina nahradili džihádisté Alláhem…
Oblast, kde se tyto ozdravné kůry odedávna praktikují, zveme Úrodným půlměsícem a zrodila se zde civilizace. Na území dnešního Iráku, Sýrie, Izraele, Palestiny a Egypta došlo v 10. – 8. tisíciletí př. n. l. k tzv. neolitické revoluci. Lovci a sběrači už měli dost náročného běhání za jídlem, tak se usadili a v těchto ideálních klimatických podmínkách vymysleli zemědělství. Navrch si ještě ochočili ovce, kozy a krávy, z nichž pro příště nadělali živé konzervy. Bývalé sběračky donutily bývalé lovce vykoumat spoustu užitečných věci, např. nádobí, kolo či motyku. Poté už pokrok nešlo zastavit! Každopádně půlměsíc porodil naši civilizaci stejně jako Islámský stát…
Muslimové z IS teď úspěšně ničí všechny stopy po civilizační kolébce. Na území, které kontroluje, se nalézají nejstarší asyrská či akkadská města jako Ninive, Aššur, Nimrud či slavné zikkuraty. Cena ropy klesá a s nimi i příjmy na pokračování svaté války, tak se džihádisté rozhodli rozprodávat artefakty nesmírné hodnoty. A muslimové zřejmě mezi kupujícími nejsou. Místa, kde údajně ležel biblický ráj, což je vzhledem k dnešnímu bestiálnímu vraždění krutý žert osudu, už plundrovali britští a francouzští archeologové v 19. století a řadu vzácných památek propašovali do evropských muzeí. Korunu tomu nasadili Američané útokem na Irák v roce 2003 a následným chaosem v zemi, který připomínal scénu z filmu „Hoří, má panenko“, kdy se zhaslo v sále a ceny do tomboly definitivně zmizely…
Žádná požehnaná země, jak to plánoval Hospodin, se tu nekoná. Někde mezi vynálezem motyky a raketou země – vzduch se stala chyba. Chováme se k sobě i ke kolébce barbarsky…
Jak říká slovenský prorok Ancijáš: „Boha jeho, ako by nás jedna mater mala!“…