Největší Čech

Očekávat, že se svět v roce 2016 změní k lepšímu, je stejně bláhové, jako doufat, že váš pes promluví. Tyto představy jsou pro mě stejně absurdní, jako překvapivý fakt, že Organizace spojených národů, jejímž hlavním cílem je udržení světového míru a bezpečnosti, vyhlásila letošek mezinárodním rokem luštěnin. Vypadá to, že starost o úrodu hrachu a fazolí má přednost, před likvidací tzv. Islámského státu a terorismu vůbec, případně řešením krize na východní Ukrajině. To už nemluvím o vysychání planety a masívní migraci. S takovým přístupem je katastrofa lidstva nevyhnutelná…

Když odhlédnu od potenciální globální zkázy a vrátím se k malému Česku, oslavíme letos kulatá výročí narození dvou nejvýznamnějších osobností, které kdy náš národ měl. Prvním je z Boží milosti český král a císař Svaté říše římské Karel IV. Lucemburský, král italský, burgundský, hrabě lucemburský a markrabě moravský. Tím druhým je univerzální génius Jára Cimrman, dramatik, cestovatel, vědec, hudební skladatel, kriminalista, vynálezce plnotučného mléka a konstruktér stíhací vzducholodi „Karel“. Oba velikáni vyhráli před deseti lety celonárodní anketu Největší Čech…

Karel IV., který se narodil před sedmi sty lety, pozvedl na pár desetiletí provinční český zapadákov na centrum tehdejšího světa a z Prahy učinil architektonický klenot. Přivedl do ní nejlepší umělce a stavitele své doby. Dal hlavnímu městu říše chrám, univerzitu, nechal zde postavit desítky kostelů a klášterů, začal budovat Nové město pražské s takovým futuristickým přesahem, že dnešní Václavák má stejné rozměry jako v polovině 14. století. Vltavu překlenul kamenným mostem, z něhož se vyklubal symbol nejkrásnějšího města světa. Můj bezmezný obdiv k tomuto vizionáři, oproti němuž byla věštkyně Libuše slepá jak patrona, došel tak daleko, že jsem služební oktávce města Jablunkova vybral SPZ 1316 a začal jí říkat „Karel“. Jára Cimrman, jehož jméno zaznělo poprvé v roce 1966 v rozhlasovém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka, obdaroval své krajany smíchem, který měl především v časem totality stejnou hodnotu jako Karlův most. Svědčí o tom skutečnost, že Jára ve zmíněné anketě předstihl i samotného císaře, a musel být vyřazen proto, že se jedná pravděpodobně o fiktivní postavu…

Přestože císař Karel viděl do budoucnosti jako žádný z jeho současníků, k problémům současnosti nedohlédnul. Zato Jára Cimrman nebetyčnou lidskou blbost a schopnost sebedestrukce předpověděl ve své básnické sbírce „Divoké větry“. Důkazem budiž moudré rozhodnutí OSN vyhlásit rok 2016 mezinárodním rokem rostlin, jejichž plody způsobují nadýmání…

Geniální všeuměl již před sto lety věděl „odkud vanou“…