Jistě, pane ministře…

Je mi úplně fuk, zda účelově založenou akciovku s anonymními majiteli Farmu Čapí hnízdo vlastnili v inkriminovanou dobu Babišovi potomci nebo Křemílek s Vochomůrkou. Miliardář se tehdy choval úplně stejně jako další bohatí hajzlíci, kteří šetřili vlastní kapsu a stavěli z evropského své farmy, luxusní hotely, golfová hřiště a jiné „obecně prospěšné“ věci. Byl pevnou součástí systémového rozkrádání našich veřejných financí. Do té doby, než jako svatý Pavel zázračně obrátil…

Podstatné je, že ministerstvo financí spravuje a řídí toky finanční pomoci EU poskytnuté ČR a zároveň zajišťuje kontrolu jejich čerpání a šéf tohoto resortu, respektive jeho firma Agrofert, je zároveň vyšetřován ze spáchání dotačního podvodu. Evropský úřad pro boj proti podvodům, slavný OLAF, včera uklidnil, když ukázal prstem na své dcery, na které se teď vyšetřování zaměří. „Nechtěl jsem ohrozit své děti, to nejcennější, co mám“, řekl ve sněmovně poslancům. Slzy mi vehnal do očí…

Než milující taťka pod tlakem napráskal děcka, obvinil ze spiknutí proti své osobě především démona Kalouska a spolu s ním ODS, média a mnoho dalších zlotřilců, kteří se dokonce neštítili nastrkat jehly do jeho kosteleckých párků. Už jsem jen čekal, když si začne stěžovat, že mu někdo plivnul do brynzových halušek…

Před pěti lety odstoupil z funkce a stáhnul se z veřejného života tehdy nejpopulárnější německý politik ministr obrany Karl-Theodor zu Gutenberg. Složil poslanecký mandát poté, co vyšlo najevo, že některé pasáže ve své disertační práci opsal z googlu a neuvedl zdroj. Jinými slovy, člověk, který byl považován za možného budoucího kancléře, rezignoval kvůli opisování. I hulvátskému Topolánkovi, který sice chránil grázly Dalíka, Řebíčka či Drobila, nakonec zlomily vaz „jen“ hloupé řeči v gay magazínu „Lui“, který čtou pouhé čtyři procenta populace, o tom, že Jan Fisher je žid a církev v minulosti vymývala lidem mozky. Což je, mimochodem, v obou případech pravda…

Demokracie u parlamentních stran se v Česku pozná podle toho, že straníci jdou po krku svému šéfovi a derou se na jeho místo, což platí především u ČSSD, kde se navíc zespoda rvou nahoru další chamtivá individua. U většiny ostatních stran existuje za padlého lídra alespoň nějaká náhrada. Pouze u Hnutí ANO 2011 platí Hitlerovo „Der Führer ist die Partei und die Partei ist der Führer“, tedy, „Vůdce je strana a strana je vůdce“. Kdyby Babiš padl, vládní koalice se rozpadne a hnutí se zhroutí. První nechce Sobotka, protože by tím před krajskými volbami Babišovcům nahrál na smeč, druhé zas děsí jeho poddané, kteří bez ohledu na svůj názor raději sborově křičí „ANO!“. Je žalostné poslouchat, jak soudní a schopní lidé jako Stropnický či Jourová blekotají o honu na jejich šerifa…

Naštěstí pro všechny na svém twittru přiznal Tonda Blaník, že skutečným majitelem Čapího hnízda je Žížala…

Jeden komentář k „Jistě, pane ministře…“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *