Čtvrtý červenec je významným datem. Slaví Američané a připomínají si jej Arabové. Důvody jsou si v zásadě podobně. Okolnosti, zvlášť z dnešního pohledu, plné paradoxů…
Před osmi sty dvaceti devíti lety porazil sultán Saláh ad-dín Júsuf ibn Ajjúb, zkráceně Saladin, vojsko Jeruzalémského království v bitvě u Hattínu, čímž nastartoval osvobození Levanty od křižáků. Ty vedl sám král Guy de Lusignan. Jeruzalémští doplatili na to, že zanedbali pitný režim. Vydali se do pouště bez vody, zato s vínem, neboť vzhledem k obrovské přesile věřili, že budou k večeři doma. Saladin je však odřízl od oázy a přinutil křížáky rozbít tábor. Druhého dne pak horkem a žízní vyčerpané vojsko obklíčil a zdecimoval. Rytířům v plechu nedala lehká muslimská jízda šanci…
K bitvě by možná vůbec nedošlo, kdyby Saladina, který byl jinak tolerantní a udržoval s Jeruzalémem přátelské vztahy, neprudil mocný rytíř Renaud de Châtillon. Ten podnikal loupeživé výpravy do okolních arabských oblastí, dokonce ohrožoval posvátnou Mekku a Medínu. Saladin přísahal, že mu vlastnoručně usekne hlavu, což po bitvě udělal. Poté Saladin oblehl samotný Jeruzalém. Fascinuje mě, že jejím obyvatelům povolil volný odchod, který dojednal velitel obrany Balian z Ibelinu, kterého si sultán vážil. Když v roce 1099 Jeruzalém dobylo vojsko první křížové výpravy, povraždilo na 70 tisíc lidí. Kroniky dokonce líčí, že „že zabíjení bylo tak obrovské, že se naši muži brodili v krvi až po kotníky“. A pak, že „islám je násilné a zlé náboženství“, jak se dnes píše v katolickém časopise „Duše a hvězdy“…
Čtvrtý červenec je ve Spojených státech Amerických slaven jako Den nezávislosti. V tehdy roku 1776 vstoupila v platnost Deklarace nezávislosti, kterou podepsalo třináct kolonií, čímž se definitivně odtrhly od Velké Británie. Dějinném dokumentu se mimo jiné píše: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí“. Vtipné je, že dnešní obránci demokracie a lidských práv mezi „všechny lidi“ nepočítali indiány černochy. Koneckonců, hlavní autor prohlášení Thomas Jefferson byl sám otrokářem. USA jsou také spolupachateli první genocidy v dějinách lidstva. Z několika milionů severoamerických indiánů zbylo v roce 1900 pouhých 250 tisíc…
Bývaly doby, kdy se muslimové a křesťané chovali jinak, než se to dnes jeví…