„Mámo, kvalifikoval jsem se na olympiádu v Riu“, radostně volá z předsíně sportovec sotva uloží tretry do botníku. „Nikam nepojedeš, doma zůstaneš!“, okřikne jej rezolutně manželka: „Ta vaše slavná vesnice, to je jeden velký hampejz!“. Ví své. Posledně přivezl její mužíček z Londýna krom medaile tolik breberek, že si mohli otevřít ZOO. „Navíc v Riu řádí Zika, nechci, aby naše dítě mělo malou hlavičku jako ten sousedovic dement“…
Když se sejdou tisíce krásných vypracovaných těl z celého světa na ploše velikosti sídliště Mlýnská, vznikne feromonový skleník, v němž by zvlčila i Matka Tereza. Nejvíce paří atleti, popisují bonzáci, ti souloží veřejně mezi baráky či na balkoně. Skandinávská ženská štafeta na 4×100 metrů vycházela druhý den ráno po závodě z baráku pokaždé s jiným doprovodem. Italové celou olympiádu ani nezamykají pokoje. Za biblických časů seslal Pánbůh na Sodomu a Gomoru oheň a síru, v současné době se snaží smilstvo vymýtit virem Zika. Když se to nepodařilo ani soudruhům během spartakiád, tak je to zcela zbytečná námaha…
Tuhle jsem četl, že australský tým si veze do Ria tisíce speciálních „anti – zika“ kondomů vyvedených v národních žlutých barvách tak, aby ladili k jejich olympijskému outfitu. Oblečky našich olympioniků vypadají trochu cirkusově, v jakých barvách fasují kondomy, zatím neví ani Blesk. Z otevřených zdrojů lze zjistit jen to, že organizátoři olympiády v Riu rozdají nadrženým sportovcům 450 tisíc kondomů a 175 tisíc balení lubrikačních gelů. V přepočtu vychází 42 kondomů na osobu během sedmnáctidenního největšího sportovního svátku světa. To jsou dva a půl na den. Pro sexuchtivé mladé reprezentanty, kteří chtějí podávat vrcholné výkony, nic moc…
Kdysi jsem snil o tom, že pojedu jako atlet na olympijské hry. Kdybych býval mimořádně dobrý, což jsem ani zdaleka nebyl, vyšla by na mě Olympiáda v korejském Soulu. V roce 1988 se však ještě steroidy podávaly k snídani, takže většina atletek vypadala jako atleti. Dnešní závodnice typu Blanky Vlašič mohou z fleku dělat modelky. Představa, že by si mě v olympijské vesnici vyhlédla třeba sprinterka Florence Griffith-Joynerová s bicáky většími než Jágrovo stehno, je děsivá představa…
Alespoň se jasné, proč všichni sportovci světa tak usilovně trénují. Touží po medailích, ale taky vypadnout z baráku a pářit se jako šimpanti bonobo…