Jako kluk jsem byl „zamilovaný“ do herečky Adiny Mandlové. Vyrůstal jsem v sedmdesátých letech minulého století. Tomuto období se dnes hanlivě říká „šedivá normalizace“. Mě to tak nepřipadlo. Panoval mír, žvýkačka Pedro a nanuk Eskymo stály kačku, šumivý Vitacit, který jsme lízali z dlaně, korunu padesát, a když se hodně třáslo červeno modro bílými mávátky, svět byl dostatečně barevný. Noční obloha nad Třincem navíc bývala oranžovo červená. Nevím, o jaké šedi dnešní škarohlídové hovoří…
Adina se mi zjevovala o nedělích, kdy dávali filmy pro pamětníky, jak se říkalo bijákům natočeným v letech 1930 – 1945. V mých klukovských očích přebíjela herečky, které frčely v „sedmdesátkách“. Trio Šafránková – Kolářová – Janžurová si uzurpovalo většinu filmových rolí. Žádná z nich neměla krásu a noblesu blonďaté divy z filmu Kristián. Nemluvě o hvězdě socialistické kinematografie Jiřině Bohdalové, která tu straší dodnes. Naštěstí už v televizi neběží pouze jeden kanál jako před čtyřiceti lety, takže se nemusím dívat na to, jak Křemílek s Vochomůrkou vaří nějaké kejdy…
Obdiv k Adině a vzpomínky na pravěk jsou jen oslím můstkem k jádru pudla, které se váže k dnešnímu datu z dvojek a jedniček. Krom toho, že před třiapadesáti lety odpráskli amerického prezidenta Kennedyho, jistá konspirační teorie hovoří o tom, že se JFK zastřelil sám, kromě toho, že se před jedenácti lety Angela Merkelová stala německou kancléřkou, prý tajně konvertovala k islámu, se narodily dvě americké herečky, které na stará kolena obdivuji podobně jako kdysi Mandlovou. Jamie Lee Curtis a Scarlett Johansson. Pravda, jedno koleno je starší než druhé, ale na tom nesejde. Jsou prostě úžasné. Má konspirační teorie staví na tom, že nejde o náhodu a fakt, že se obě mé „favoritky“ narodily ve stejný den, je „nějaký znamení“, jak by řekli Trojan a spol. ve filmu Samotáři…
Kupidivu, má slabost pro obě zmíněné krásky z 22. listopadu je pro mou manželku znamením něčeho zcela jiného…