„Tendence ponížit někoho na veřejnosti v případě, kdy to udělá někdo, kdo má moc, se promítne do života všech, protože je to jako povolit ostatním, aby činili totéž. Všichni prohrajeme, jestliže mocní lidé zneužijí své postavení k zastrašování ostatních“. Tato slova řekla slavná americká herečka Meryl Streep poté, co přijala na slavnostím večeru udělování Zlatých globů cenu za celoživotní dílo. Moudrá slova. A především aktuální…
Držitelka mnoha Oscarů takto emotivně reagovala na chování budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který veřejně parodoval pohyby hendikepovaného novináře listu The New York Times trpícího onemocněním, které znetvořuje klouby. Také dodala, ze ji šokovalo chování osoby, která se uchází o nejvyšší post v zemi. Trump během loňské předvolební kampaně tvrdil, že četl článek od zmíněného novináře o tom, že v New Yorku tisíce muslimů jásaly, když spadla dvojčata. Že si to jasně pamatuje, protože má úžasnou paměť. Novinář popřel, že by něco takového napsal, a Trump jej následně zesměšnil. Není třeba dodávat, že článek se dosud nenašel. Arogance moci, zesměšňování, neschopnost přiznat omyl a omluvit se. Něco, respektive někoho mi to nápadně připomíná…
Také máme na Hradě člověka s geniální pamětí, který už zesměšnil kde koho. V první řadě všechny, kdo projevili náznak nesouhlasu s jeho chováním, postoji, názory a činy. Demonstrantka na náměstí je pro něj žena v rozvodovém řízení, která jen hledá odvodní kanál agrese, demonstrant v aule vysoké školy je pro změnu věčný student. Nemluvě o novinářích. Ti jsou přece póvl, to tvrdí už dávno. Zeman dává stejně jak Trump všem občanům najevo, že lhát a zesměšňovat druhé je normální. Soudem nařízená omluva za lživý výrok o Peroutkovi je jen obtížným bzučením mouchy kolem hlavy Jeho Neomylnosti. Dokonce mám obavy, že Zeman svého oblíbence Trumpa předčil. Když Meryl Streep dokončila svou kritiku na adresu amerického prezidenta, tleskal jí, až na Mela Gibsona, celý sál. A následně půlka USA. Kdyby něco podobného o Zemanovi prohlásil uznávaný kameraman a chartista Stanislav Milota, když loni přebíral Českého lva za mimořádný přínos naší kinematografii, byl by Zemanem označen za přeceňovaného spolutvůrce jediného filmu a frustrovaného umělce z pražské kavárny. A většina národa (prezidenta podporuje cca 70 procent občanů) by s ním souhlasila…
Trump se snažil Meryl Streep úder vrátit a zesměšnit ji. Marně. Herečka je respektovanou morální a uměleckou autoritou. Nemá proti ní nejmenší šanci. To český prezident je v boji proti osobnostem s mravní převahou úspěšnější. Jakmile se objeví člověk, který jej po všech stránkách převyšuje, okamžitě je dehonestován, zesměšněn a vymáchán v blátě…
My už zastrašeni jsme…
Je ale také pravdou, že „pražská kavárna“, myslím to v dobrém slova smyslu, nijak hanlivě, nedokázala postavit smysluplného kandidáta proti později zvolenému prezidentovi. Její kandidát se zmohl na dvě, tři holé věty a potom „To je pravda“ a posléze někdy usnul! To byl zřejmě celý jeho politický program! A pan Bartoška pak vyhlásil „Týden občanského nepokoje“! Nevím co si národ měl o tom myslet…