K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
Aby se pěkně usmály
Na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
A vyprávět nám pohádku.
Proto jsou holky maminky,
Aby náš svět byl v pořádku
Tak zní poetická báseň Jiřího Žáčka, která se objevuje v čítance pro malé školáky. V současnosti se zvedla vlna nevole ze strany žen. Významný český básník se údajně dopustil trestuhodné genderové nevyváženosti, když dětem teprve objevujícím záludnosti světa, sugeruje tuto stereotypní roli ženy v dnešní společnosti. Chudák Žáček neustál kritické útoky pobouřených feministek a začal se dokonce veřejně omlouvat s tím, že pokud bude kampaň pokračovat, báseň předělává….
Absurdní mediální lynč vychází z postupného narovnávání socio-kulturních rozdílů mezi muži a ženami (gender), které graduje v posledních desetiletích. Alespoň v našem euroatlantickém civilizačním prostoru. Schéma „muž – vládce, ochránce a živitel, žena – matka, hospodyně, pečovatelka“ bohužel posvětila Bible svatá, kde se v listě Efezským píše „V oddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu…“. A průšvih byl na světě. Chlapi to vzali doslova a podle tohoto doporučení/nařízení se chovali k ženám celá staletí. Většina z nás to dělá dodnes. Bez ohledu na tento mentální „dojezd“ mužského šovinismus se role ženy jakožto dříve podřízené osoby závislé na muži radikálně mění. Což je správné, o tom žádná, všichni jsme si rovni. Ženy dnes boxují, bojují v Iráku, vedou velké firmy či země. Tedy krom genderově zaostalých Spojených států Amerických. Voliči tam dali raději přednost nebezpečnému egocentrickému machovi, než aby dopustili vládu ženy. Chlapi zaostávají, dokonce nám prý ubývá testosteronu. Ženy jsou dnes obecně průbojnější, cílevědomější a vytrvalejší než muži. Na vysokých školách studuje víc dívek, než chlapců, kteří jsou navíc ze samostatných, soběstačných a chytrých příslušnic „něžného pohlaví“ frustrovaní. Ovšem pokud si budou militantní feministky vynucovat rovnoprávnost hledáním genderových stereotypů za každým rohem včetně básniček, nezbude nastupující generaci mužů testosteron žádný…
Největší legrace a paradox zároveň spočívají v tom, že v tezi tvrdící, že holky jsou na světě od toho, aby byly matkami, se vzácně shodují Žáček, Ježíš Kristus i Darwin. U dvou posledně jmenovaných je to zřejmě jediné souznění. Hlavní rolí samice v živočišné říši je podle neodarwinistů rodit potomky a podílet se tak na reprodukci nesmrtelného genu. K tomu potřebuji samce, nejen kvůli oplodnění, ale také k ochraně rodiny, respektive zmíněných genů. Ženy si nás podvědomě vybírají podle tzv. Velikosti otcovské investice (svaly, peníze, inteligence), což je schopnost chránit a zabezpečit děti. Chlapy zas podvědomě přitahují mladé (rozuměj déle plodné) a hezké (rozuměj zdravé) ženy. Jak prosté. Naše chování ovládají geny. Tyto myšlenky ovšem nedoporučuji sugerovat manželkám. Přirozený výběr jaksi nepočítal s tím, ze lidské samice budou jednoho krásného dne užívat antikoncepci, pilotovat stíhačky a zápasit v sumó. A pochybuji, že to napadlo Všemohoucího…
Podle neodarwinistů by báseň o tatínkovi měla znít „K čemu je na světě tatínek? Aby oplodnil co nejvíc maminek“. Rozuměj reprodukoval své geny…
P.S. Kapitola v čítance, kde se nachází ta hanebná antigenderová básnička, začíná větou „ze všech lidí mám nejraději maminku“. A kde jsou, hergot, tatínci? Téhle diskriminace si militantní feministky ani nevšimli. Pokud ale některé narazí na tento rádoby vtipný a rádoby chytrý článek, je to stejně fuk, protoźe skončím před genderovym inkvizičním tribunálem…