Když pominu radostné chvíle v mé rodině, jako narození mých dvou dcer, registruji v poslední třech desetiletích v českých zemích několik zásadních dějinných okamžiků. Především 17. 11. 1989 zmlátili policajti studenty na Národní třídě, což odstartovalo Sametovou revoluci, odstranění komunistické totality a vlády jedné strany, k čemuž se po podzimních volbách do poslanecké sněmovny zřejmě zase vrátíme…
Od prvního první 1993 jsme samostatnou Českou republikou. Dvaadvacátého února 1998 naši „zlatobránští“ hokejisté v Naganu přepsali dějiny. V roce 2004 jsme se o májovém lásky čase stali členy Evropské Unie. Pětadvacátého srpna o sedm let později si Vica Kerekes ve filmu Muži v naději svlékla rudé kalhotky, aby si jimi sepnula zrzavé vlasy, a pak se sklonila nad kulečníkový stůl. 21. 11. 2012 měl podle Aztéků nastat konec světa, tedy i Česka. Naštěstí soudruzi z Yucatánu někde udělali chybu. Nikdo z nás tehdy netušil, že devastace naší země započne až o čtyři měsíce později, konkrétně 8. března 2013, kdy nastoupil do prezidentského úřadu Miloš Zeman…
Ani tyto převratné události v dějinách České republiky neupoutaly tolik pozornosti, jako završení křižáckého tažení pokrytců, kteří „to myslí dobře“, proti kuřákům. To nastalo vykázáním milovníků cigaret ze všech vnitřních prostor restaurací, barů či kaváren ve středu 31. května 2017. Média, hlavně všechny televize, doslova odpočítávala čas, kdy vejde úderem půlnoci z úterka na středu totalitní zákon v platnost. Za Měsíc, za týden, zítra, za pět hodin, za čtyři, tři. To už byly v polovině pražských hospod a v mnoha dalších restauracích po celé republice televizní štáby, které přinášely reportáže z posledních okamžiků svobody a ptaly se štamgastů i hostinských, co na to říkají. No co asi? Nikdo z nich nejásal, a pokud ano, byl to agitátor placený ministerstvy vnitra a zdravotnictví. Každopádně mediální pozornost zákazu kouření přehlušila zprávy o dění ve světě. Nabyl jsem dojmu, že i kdyby 30. května ve 23.45 středoevropského času došlo k teroristickému atentátu někde v Paříži či v Londýně, kdyby se Abů Bakr – al Bagdádí osobně vzdal na policejní stanici v Bagdádu, zpovídal by Daniel Takáč Ester Krumpholzovou, jaká je atmosféra v knajpě Spolek na Nádražní ulici v Ostravě, jaký mají na zákaz kouření názor zdejší horníci u stolu…
„Tuž, je to na cypa, ty pi.o“